výběrem mnoha sbírek soukromých a výsledkem nadlidské sběrací činnosti svého dosavadního majitele a jeho spolupracovníků. Je to sbírka, která poskytuje nejdokonalejší obraz naší staré selské keramické výroby. Zájem pro selskou majoliku všude roste, což má přirozeně i vliv na cenu jednotlivých předmětů, která často nejen při velkých světových dražbách, nýbrž také již u nás v našich skromných poměrech dosahuje cen přímo neslýchaných. A. nikde nebyla domácí lidová výroba keramiky tak hojnou a nikde nedosáhla takové dokonalosti a přímo umělecké výše jako právě ti nás na Moravě a v přilehlých krajích uherského Slovenska. Již tato keramická sbírka — o níž mohti s dobrým svědomím říci, že jí v soukromém majetku není rovné a že nikdy více, za sebe větší sumy nebude lze tolik a tak krásných předmětů získati — zasluhovala, aby k vůli ní celá národopisná sbírka redaktora Kretze byla pro Moravu získána, Je to. prales převzácné, dosud bohužel ještě málo známé a oceněné krásy. A proto dlužno vděčně a veřejně kvitovati tento velký kulturní čin zemského výboru našeho, jemuž vláda u pochopení významu sbírky této pro Moravu přispěla polovicí kupní ceny. Bylo by nevděkem, nevzpomenouti — při patřičné uznalosti velkých zásluh i všech ostatních súěast-něných — zvláště té přízně a podpory, kterou získání sbírky této věnovali zemský-hejtman hrabě Serényi, býv. niistodržitel moravský baron Heinold a nynější niistodržitel baron Bleyleben. Bez nich byla by sbírka stěží získána, poněvadž bylo potřebí rozhodnutí téměř okamžitého vzhledem k tomu, že iprávě v době vyjednávání

0 koupi začali sbírky ty kupovati vyslancové museí maďarských v Budapešti (dr. Semayer Vilibald z Magyar Nemz. Musea a Ernyey Josef z musea národopisného), kteří je osobně prohlédli, popsali a ocenili a konečně za ně daleko více jménem vlády uherské nabídli, než Morava za ně zaplatila. Ale přišli bohudíky již pozdě! Prodej sbírek do Uher nebo jinam do ciziny byl by znamenal nenahraditelnou kulturní ztrátu pro Moravu. Tak vyvážena znamenitě ztráta, kterou utrpělo Brno v těchto dnech prodejem porculánové komnaty z paláce hrabat Dubských — o níž jsem se zmínil v brněnských »Lidových Novinách« ze dne 3. t. m. — způsobem, který nemohl býti pro nás vhodnějším, účinnějším a šťastnějším. Bude nutno, po náležitém sestavení a popsání sbírky slovem

i obrazem, uspořádati v zemském museu specielní výstavu její. A dočkáme se i brzy jejího literárního spracovaní?

* Koleda svatodušní. Z poručení pánův starších pořádku sladovnického 1. 1576 po dvakrát dáno mléčovi 1 kopu gr. č. na