str. 104

* Štěstí pro jarmark. Vede-li se na jarmark přes potok, pokropí se vodou z potoka se slovy: »Kolik krupců, tolik kupců« — a prodá se snadno. (Jesenice u Sedlčan.) P r. Ne ra d .

Otázky a odpovědi.

Šprochy vajovské. (Fr. R., v B.) Nazývá se skladba známá, kterou poslal biskup vratislavský Jošt z Rožmberka králi Jiříkovi z Poděbrad r. 1465. Viz Hromádkovy Prvotiny pěkných umění 1814, str. 63; Výbor z lit. české II. 727; Hanuš, Zprávy Král. Č. Společnosti Nauk 1865, II. 21; Truhlář Josef, Manuálník V. Korandy, úvod. Chtěli vykládati název »vajovské šprochy« za odvozeninu z »Weid-, Weidmanns Sprüche«, z názvu mysliveckých zábavek, pořekadel. S mysliveckou řečí a s mysliveckým životem nic tu nesouvisí. Ant. Truhlář (jak jsem s ním o tom často hovořil) domnívá se, že se má čistí »vagovské« (nikoli vajovské, g jako j), t. j. vagantské, neboť ráz šprochů shoduje se se způsobem mluvy žákovské, vagantské úplně. Slovo snad utvořeno od »vagus«, va-gari.    Č. Z í b r t.
Názvy dávek slepicích. Slepice, které se vrchnosti odváděly, sluly: platová, grantová, gruntovní (z gruntu), přihonní (z příhonu), louční (z luk), rolní (z rolí) 1589. Hájová 1671 (V. Mýto). Slepice platová 1642 (Polička). Slepice ouroční neb hájové (Polička). Zápis A. Bočka. Kdo zná názvy tyto a jiné a jak se vykládají?    J. Roleček.
Devaterník nazývá prý se drozd po devaterém svém zpěvu. Komu znám jest tento výklad?    V. Vávra.
Boitdníček, sluje na Chrudimsku pták jakýsi, popelavé barvy, hnízdí prý v mechu. Též se nazývá podboudníček. Kdo ví o názvu a jaký jest to pták?    V. Vávra.

Tancous, roste v zahradách, zřídka na mezi, anebo na louce, má uzounké lupínky. Je ten trsek košatý a kvítek má malounký, bělavý a vždy je ho po páru; ten si selské holky dávají do střevíců, když jdou k muzice, že prý je hodně chlapci berou k tanci. Zapsal J. Štorch, 1845. Kdo zná název podobný a pověsti o bylině?

K. Záruba.

Potvží. Komu známo toto místní jméno a jak se vykládá?

B. Prusík.

Čertův stolek na levém břehu Doubravky v tak zv. Dou-bravském údolu u Chotěboře, jest malebná nakupenina ohromných skalních (rulových) balvanů. Plocha jeho as 1 m2 jest téměř nepřístupna a spadá kolmo k řečišti. Na protějším břehu údolu zde sotva 25 m širokého stával na ostrohu hrad Sokolov. Místa ona pro malebnou divokosť zhusta bývají navštěvována. Pověsti o něm nelze se dopátrati, ovšem ale vypravuje se o vodníku, sídlícím