Myslí Dr. Weiner, že daleko případnějším pojmenováním pro tuto »hustopečskou« keramiku byl by název »vyškovská«, ovšem v širším smyslu, jako celkový název této moravské keramiky, i když je jisto, že veškeré výrobky, které pod toto povšechné jmenování slučujeme, nebyly ve Vyškově vyrobeny, ba i' když snad většina jich vyrobena v místě, neb v místech jiných, ale dojista v oblasti, ne daleko od Vyškova vzdálené.

V každém téměř větším museu i v mnohých soukromých sbírkách jsou keramiky tohoto druhu dosti četně zastoupeny. Bylo by záslužným činem a prospělo by bádání o této naší keramice, kdyby se snad moravské Zemské museum pokusilo soustřediti keramiku tohoto druhu k celkové výstavě do Brna, abychom uviděli ji pohromadě a tak obohatili vědomosti o tomto vzácném druhu keramiky poznačované nejčastěji jako tak zv. »habanská« keramika.

Dr. Weiner chce popsati slovem i obrazy, které pořízeny dle akvarelů Františka Krejčího mistra pozlačovačského v Konici, několik dalších vročených a typických výrobků vyškovské keramiky ze své sbírky, z nichž tři džbány a mísa (obrazy č. 1., 2., 3. a 4.) patří dle mínění Dra. Weinera k této »hustopečské« keramice.

1. Džbánek s kulatým bříškem, nízkým hrdlem, velkým uchem a cínovým víkem bíle polévaný 14 cm vysoký a 12 cm v průměru s typickou renaissanění květinovou ozdobou v barvách zelené, žluté, modré ve fialových konturách a děleným letopočtem 16—39.

Džbánek tento, který je co do letopočtu jedním z ojedinělých výrobků naší keramiky z první polovice XVII. stol. a doplňkem známé prolamované misky z musea Rainerova v Brně z r. 1634, dle které nazval Jaennicke tento druh keramikou »hustopečskou«, získal Dr. Weiner prostřednictvím uměleckého závodu Hugona Hel-binga v Mnichově z dražby po t bavorském vyslanci v Petrohradě Gasserovi. V katalogu uveden pod č. 362 tento popis: »Krug. Kugelbauch mit niederem Fuss und niederem Hals. Zinndeekel. Auf der Vorderseite grüne, blaue und gelbe Blumenranken und in Manganviolett die Zahl 1639. Schweiz oder Tirol.« Dr. Weiner tušil, že by to mohla býti t. zv. habanská práce, což potvrzeno došlými »Mitteilungen« téže firmy, kdež již džbánek poznačen jako »Haba-nerküglein«. Přímým dotazem zjištěno, že domněnka Dra. Weinera jé'správná a proto džbánek koupil. Tak octl se po bloudění téměř třístaletém opět ve vlasti.

2. Džbán tvaru hruškovitého s nazelenalou polevou, uchem a v předu uraženým kulatým hrdlem, 23-5 cm vysoký, 14 cm v průměru; na přední straně charakteristická renaissanční kytice v barvách zelené, modré, žluté, fialové, ve fialových konturách a děleným letopočtem 17—13 na hrdle.