dosud málo ví a jmenuje jako místa výroby Meziříčí (!), Hranice, Bystřici a Vranov.

Tímto poznačením »hustopečské« keramiky beze všeho historického podkladu, který přes to přešel do keramické literatury

2. Džbán z r. 1713.

světové (shora uvedená značka její obsažena jako »Auspitz« v knize Graesse-Jaennieka» Guide de l'amateür de Porcelaines et de Falences«, vydané r. 1909 v Berlíne u R. G. Schmidta, ale již pod záhlavím Faience Autrichienne) míní se keramika moravského původu, jak na výstavě ve Vyškově representována byla několika výrobky, z nichž je mísa z vyškovského musea z r. 1718 poznačena jménem JAKOBVS SADLIK.