Tvrdého »Vyškovská keramika a její vývoj«, která bohdá na vždy rozptýlila bajku o domnělé němeekosti keramiky vyškovské.

Tento pokus s Vyškovem musí býti vzpruhou i pro ostatní místa keramické výroby na Moravě. Takovým způsobem osvětlí

1. Džbánek z první polovice XVII. století.

se mnoho a opraví se různé mylné výklady a domněnky o naší keramice v dílech, která mají pověst světovou.

Tak uvádí Friedrich Jaennicke ve svém díle Grundriss der Keramik ve třetí kapitole pod záhlavím Deutschland, že v XVII. stol. vyráběny byly na Moravě v Hustopečí u Brnaj (Auspitz) skvostně pomalované fajence, hlavně květinami, s typickou barvou žlutou a značkou: »M. K. 1634« a dodává, že vyráběna na Moravě ve stol. XVIII. a XIX. různá zajímavá keramika, o níž se