Zaříkadla z Neveklovska,

Proti újmě. Jde se časně ráno k studánce, které jest proti proudu a říká se: »Dobré jitro vodičko, Krista Pána křtitelničko, já přicházím k tobě dnes, sejmi s Mariánky (neb jiné jméno choré osoby) újmy. dnes.« Pak se vezmou tři lžičky vody, újma se tím polije, a i když jest jich více, pojdou.

Proti jakékoli bolesti. »Svatý Job ležel v hrobě, měl na sobě devět bolestí, 9, 8, 7, 6, 5, 4, 3, 2, 1, žádnou.« Éíká se třikráte a pokaždé se bolesť pokřižuje.

Proti nártní (navní) kosti. »Nerosť, nerosť znamení, jako neroste písek a kamení od Kristova narození.« Třikrát řekni a pokřižuj.

Proti lišeji. »Lišej, lišej divokej, nedělej se širokej, židé v pátek maso jedí, však oni tě také snědí.«

Proti všem. bolestem. »Já hříšná počínám (řekne jméno bolesti) žehnati, zaháněti, ne svou mocí, ale s Pánem Ježíšem a jeho velebnou pomocí. Šla Matička Boží na zelenou louku, potkala ji (řekne jméno bolesti). Kam jdeš (na př. nežite?) Jdu do (řekne křestní jméno chorého), do jeho (pojmenuje chorý úd), do jeho žil krev přelívati, na máry ho vložiti. Nechoď tam, jdi na zeleuou louku, tam máš tři studnice, v jedné pivo, v druhé víno, v třetí krev; tam jdi a hoduj, a jeho kostem, krvi a (pojmenuje chorý úd) pokoj dej.« Říká se třikráte, načež se dodá: »K tomu mi dopomáhej Bůh Otec atd.«

Zažehnání ujmy. Já vás zažehnávám ujmy ujmiee od sv. Jana z křtitelnice, já vás zažehnávám, Boha žádám, by vás ráčil zažehnati a do moře uvrhnouti. Dopomáhej mi Bůh Otec atd.

Zažehnání oustřele neb stříly. (Rheuma). Šel pán Ježíš silnicí, potkal zlé stříle a oustřele. »Já se vás ptám, kam jdete?« »My jdeme lidské tělo lámati a v hlavě (zubech — pojmenuje se chorý úd) buráceti.« »Nechoďte tam, já vás posílám a zažehnávám do moře písek přesýpati, vodu přelívati, lidskému tělu pokoj dáti.« To říká se nad mísou, do níž se sype přes chorý úd oves. Při střílech postaví se zaříkávačka na špičku nohou. •