str. 151
11.
Tu se potkal náš pan Keischaeh s Mak Mahonem,
Náš pan Kordon do kanálu upad s koněm,
Pan Klam se tlouk 3 hodiny,
Tak že všude měl modřiny,
Pořád volal: Pane Gulaj? Co pak dělaj?
12.
Onť v poledne o půl druhé na kůň sednul,
Myslil sobě, že celý svět před ním zblednul.
Komandoval jako střevo,
Jedny v pravo druhé v leyo,
Sám nevěděl, kde kdo stojí v celém boji.
13.
Čtrnáct tisíc pochováno na tom poli, Tak že lidu křesťanskému srdce bolí, Co tam padlo Vašků, Frantů, A všelikých komendiantů, To se ani v Gazette nedočtete.
14.
Pět tisíc jich bylo jato blízko rynku,
Ti teď v dálce spomínají na maminku,
I na guláš i na kaši,
Jsou Maďaři, jsou i naši,
Snad že se v tom cizém kraji lépe mají.
15.
By zachoval k yětší slávě svou armádu,
Kázal honem řádným maršem retiradu,
By se ale svět domníval,
Že tam pro vlast krev prolíval,
Zavázal si než šel spátkem, hlavu šátkem.
16.
Když se musel u Kremony domů bráti,
K útěše si na kremonky dal zahráti,
Jak kremonky zakrípaly,
Rossiniho fugu hráli —
Tak to se vždy tomu stává, kdo prohrává.
17.
Když se potom v Veroně v hlavním stárni,
Představoval co hrdina svému pánu,
Císařova slova byly:
»Na hlavu vás poranili?«
»Prosím, já jsem pro oslavu pad na hlavu!« —
|
|
|
