str. 212
v strádání že žijí a v zapomenutí zhynou, vlasti původní, kde se cizí šlechta uhostila, nikterak svou passivností že neprospějí, naopak volné pole jí ponechávají, nepokládal za přečin ke katolictví přistoupiti a dal se tedy po proudu. Že rozhodnutí Kaplířovo nebylo pochybené, ukázalo se v zápětí.
Ve kterém roce vstoupil k vojsku, není přesně známo, ale již r. 1634 potkáváme se s ním u jízdy, tedy na místě čestném. Koku 1642 jmenován nejvyšším strážmistrem a 1644 podplukovníkem. V této hodnosti představuje jej náhodně z r. 1646 zachovaný obrázek, na němž mimo jiné jest uvedeno Kaplířovo heslo: FAMAM SER VARE MEMENTO (Pověst zachovati hleď).
R. 1647 postoupil Kašpar Zdeněk na plukovníka, načež za zásluhy, jichž si patrně získal v Milánsku, kde meškal při pluku Caracenově, povýšen r. 1654 do stavu panského (svobodný pán) a znak jeho zlepšen břevnem bílým v červeném a černém poli. R. 1673 jmenován polním zbrojmistrem a hned roku následovního, 1674, za neocenitelné zásluhy a znamenité služby, jež císaři byl prokázal, za pilnost, svědomitost, učenost, poctivost a nezištnost povýšen v říši a v dědičných zemích do stavu hraběcího.
Erb jeho upraven ve štítě, nad štítem pak ozdoben 3 korunovanými turnajovými přilbami s klenoty; z prostřední přilby vystupuje dvouhlavý rakouský orel, z obou vedlejších orličí křídla červeně a bíle šachovaná.
Vyznamenání a osvědčení nezlomné důvěry a náklonnosti císařovy ke Kaplíři neodvrátily klevetníky od dalších úmyslů k novým utrhačným pomluvám. V Praze našli pro ně plno podnětů a zkypřené půdy. V Čechách totiž, hlavně na Plzeňsku, Čá-
slavsku a Li-toměřicku povstali r. 1680 sediaci, nemohouce déle snášeti kruté útisky cizí šlechty, která se sem po válce české nastěhovala. Povstalci vyslali ke dvoru Leopoldovu do Prahy posly, kteří by se tu o zmírnění robot zasadili. Byli tu zajati
