str. 217
do lak ostrého sporu, že jej vyzval na souboj, odejel do Drážďan a zde jej usmrtil. Víru v tradici tuto rozšiřoval i latinský zápis, učiněný dominikánským mnichem v pamětní knize fary Milešov-ské, jenž zní v českém překladu: Sloužiž k vědomosti, že litoměřický konvent posvátného řádu kazatelského u sv. archanděla Michaela, měl rodinu Kaplířskou za svého zakladatele a že měl posledního z této rodiny Kašpara Zdeňka, generála Kaplíře, za původce a obnovitele nového kostela, jak tomu nasvědčuje Kaplířský znak, umístěný nad chrámovým vchodem. Tento (Kaplíř) nejen klášteru a chrámu podle příkladu předků svých mnohá dobrodiní prokázal, ale i — z jisté příčiny měl v Drážďanech s nějakým vznešeným a urozeným
šlechticem
souboj, v němž jej zabil, načež
Drážďany
opustil a svůj úkryt (asyl) hledal v našem litoměřickém klášteře, kdež delší dobu v tajnosti byl tu chován, prodlel a teprve až po urovnání záležitosti u dvora svým a svobodě byl vrácen — na znamení vděku jednak náš nový kostel ozdobil okrasami a opatřil novými rouchy, jednak i r. 1682, kdy ono hrozné krupobití kolem svátku sv. Václava kromě jiných, městu Litoměřicům způsobených škod, téměř všecka okna kostela rozbilo, ze vrozené své štědrosti tato nahradil. —
Události při obležení Vídně r. 1683 jsou známé. Jeho zásluhou podařilo se Vídeň udržeti při vědomí a zmužilosti až do osudného dne 12. září 1683, kdy přicházela hodina poslední. Moc turecká zlomena, Vídeň po 62denním obležení osvobozena a to zásluhou polského Jana Soběského a českého hraběte Kaplíře v přední řadě, ve druhé teprve těch, jimž tito mužové byli rádci a vůdci. Srv. spis Miltnerův o Kaplíři.
Sám Kaplíř zakládal si nemálo na svém slavném činu, což. patrno ze závěti, v níž stanovil nadaci, dle níž den 12. září, totiž, den osvobození Vídně prohlásil za jakýsi svátek na svém panství.
