se zřetelně ofotografovati, a malíři, kopie zhotovující, nepostřehlí pravý jeho význam a výraz. S největší potíží podařilo se získati zdařilý snímek, skutečnosti nejvíce se přibližující.. Čapek snaží se vyložiti obraz symbolicky, jak Kaplíř bez potomků, osiřelý, drží své velitelské žezlo nad odumřelým pněm svého rodu, nad suchým pahýlem, trčícím nápadně mezi svěžími kypícími keři a stromy...

II.

20. Znak z vazby artykulů z r. 1630.

Vyobrazení další ukazují, jak vlivem náboženských poměrů také cechy obuvnické v Praze byly uvozovány ve vládnoucí směr katolické víry, aby se účastnily svými prapory, cechovními obrazy a obřadnými památkami kostelními (při nich pamatovalo se na patrony obuvníků sv. Krišpína a Krišpiniana, jejichž ostatky dávány do monstrancí, jejichž obrazy malovány a vrývány) významných slavností církevních vůbec a svátků patronů cechovních zvláště. (Vyobrazení č. 20—30.)

Český Lid uveřejnil již řadu příspěvků k dějinám uhlířství čili milířství v lesích českých. Sebral pověsti, pověry, obyčeje uhlířské. Tuto podáváme další doplněk. Z lesnických knih tištěných i podle zkušeností uhlířských sestavil si neznámý lesník pokyny, jak uhlíři, podřízení jeho dozoru, mají páliti uhlí, z jakého dříví, jak milíře skládati, jak si vésti při podpálení milíře a jak potom při hlídání a rozebírání uhlí hotového. Rukopis choval hajný