Předchozí 0245 Následující
str. 244

Kde jste, vy zemani, Brandeburští páni, nebudete více kostely loupati.

Zhyneš Brandeburku, již jest s tebou veta, nebudeš projíždět víc Moravě světa.

Pomůže Bůh tomu rakouskému domu, ať šťastně dokoná brandeburskou vojnu. Konec.

5. Písnička nová světská, o slámě, jejížto užitek pro obveselení mysle se vypisuj e. Já se jmenuji Vít Sláma. Vitištěna v Praze u Jana Julia Jeřábka, 1741. Jako: A na zemi budiž lidem.

Já se jmenuji Vít Sláma, tak mne povídala máma: pod' sem tedy, synu slámo, co pak chcete, milá mámo.

Naučím tě, slámo synu, abys mi nedával vinu: povímť všemu světu známa, k čemu se můž hodit sláma.

Sláma krevní přítel s hnojem, jest hnůj k slámě tak podoben, jako v lese vlk k vlčici, neb v potoce rak k račici.

Slámou se sedlák opáše, když se nají vřelí kaše, pere, mlátí, seká v lese, až se na něm hlava třese.

Nastrkať ji do boty, když má vypravit roboty: dělají to mnozí více, že jim kouká ze střevíce.

Sláma se hodí do chlívu, potřebují ji i k pivu: Nebť ji sládci užívají, dříve než pivo spilají.

Sláma jest dobytku zdráva, napije se na ní kráva: když se napere řezanky, přeskočí dost notné plaňky.

Slámu kladou pod slepice, když jich chtěji míti více: totiž když na vejcích sedí, mnohá toho pilně hledí.

Sláma jest zdravá dobytku, jako bys dal krávě kytku, když ji založíš před oči, vesele ocasem točí.

Slámu také v sklenných hutích potřebujou s velkou chutí: svazují do ní kredence, hloupé též i drahé sklence.

Jen ať bez slámy hrnčíři, vezou hrnce tři neb čtyři: přivezou na jarmark střepy, tak že jim uši voklopí.

Též když dělají chomouty, vycpají ní všecky kouty: že jest chomout jak klobása, povídá to selská chasa.

Ječnou šetřívá čeládka, pro odstavení telátka: z slámy sobě v zimě zvláště, dělávají svině pláště.

Derou se prasátka k slámě, jako dítky k vlastní mámě: tak že prasátka se slamou činí hůř než děti s mámou.

Berou slámu do seslyku, jak koření do preclíku: sedne na ni notná dáma, pod aksamitem jest sláma.

Můžeš s slamou ve světnici udrhnout sobě lavici: též když vezmeš drobet písku, uměje nádoby ve střízku.

Třebas žádnou od rapíru, neměl pytel předce díru: můžeš hned slámou staviti, a to beze všeho šití.


Předchozí   Následující