Vodní panny v okolí Blatné v Jihočesku. V okolí Blatné kolují pověsti o vodních pannách a slyšel jsem od služky Jany Hol-manové takto o nich vypravovati: Lid prý je vidívá na večer, nebo v letní noci, když stoupá z vody pára. Jsou vysokých štíhlých postav a mají bledou tvář jako mlha. Když svítí měsíc, tu smějí se a pláčí a v páře spolu tancují. Šat mají průhledný jako mlha anebo jako vodní hladina. Ve dne jsou dole hluboko až na dně, tam mají zámky, v kterýchž vše jako z křišťálu, kde jsou veliké poklady, kteréž jim musí duše utopenců hlídati. Večer vystupují z vody, koupají se na vrchu a schovávají v rákosí. Umějí /prý krásně zpívati a často hocha k vodě za sebou zaloudily. Když je hudba, přijdou někdy od vody i do vsi a tu nepoznány s mládenci tancují. Jsou prý lehké jako pápěrka a jen se v tanci nadnáší. Jednou si jeden hoch jednu zalíbil a nechtěl ji pustiti po tanci. Když vyšli za hospodu, ona ho pořád táhla k vodě, ale on ji zas zpátky do vsi. Dala si pak přec říci a s hochem zůstala a vzal prý si ji i za ženu. Uměla prý tak krásně práti a vše bylo u ní čisté jako křišťál, až měl muž radost. Pořád chodila s podkasanou zástěrkou a smáčena, jak myla a uklízela, až jí zas jednou proto muž řekl: »Ty jseš jako vodní panna, pořád myješ, samá voda jseš a stále mokrá.« A tu prý mu na vždy jako zneuctěná a vyzrazená zmizela.

Jindřich Kalous.

* Kachny a husy rychle a lacino vykrmiti. Vezme se nevar-ělivý hrách, nechá se ho asi tolik, co bychom jej za 2 dni vykrmili, v slané vodě nabobtnati, a nacpe se kapounům, kachnám neb husám do volete až doplna; když opět krmiti chceme, jest třeba nahlédnouti, mají-li volata vytrávena. Při takovém laciném krmení drůbež, pakliže ji při tom dosti vody stále dáme, brzy ztuční, a husám mimo to ještě i veliká játra narostou. (Herbář opsaný r. 1836.)

Tomáš Hlavín.

* Kánek na svatbě. Nevěsta dostane kánek (gánka), to jest pásek okolo hlavy ze skleněných perel jako královniěky; na hlavě má věnec, totiž korunku z perlí nebo z rozmaríny.

Záznam A. Bočka.