str. 467
Kýž je mně možná
Z tý jedny růže
Utrhnout jeden květ!
Všecky přátele
Bych opustila,
Jen tátu s mámou ne.
Škoda mladosti,
Škoda radosti,
Škoda mých mladých let!
Kdybych se byla
Nenarodila
Radš na ten bídný svět.
|
Jak našla jednu melodii, už textův věděla k ní dost. Když jí melodie napadnout nemohly, básník sám jí nějakou naznačil, a stařena hned k ní .dala texty, na něž si slyšíc, notu zpoměla. Když už jí nic napadnout nechtělo, pravila: »Bez muziky a veselosti těžko v mých letech zpívat. Později bych se zpamatovala na mnohou notu a na mnohé verše, které mně odpadly.« Básník se tázal nesměle, co je dlužen; neb se bál, že stařena něco žádat bude. A zaradoval se, když stařena s usměchem řekla: »Snad za zpěv? to by stálo za něco! Pták také zpívá zdařma.«
VIII.
Světlický kráčeje zdlouhavým krokem rozkošnou krajinou četl s zalíbením písně a popěvky, které na panství Protivinském s podstoupením mnohých dobrodružství nasbíral.
Písničky.
Už mne nebudeš, má zlatá panenko.
Už mne nebudeš podvádívat;
Já sednu na koně,
Pojedu do boje,
Budeš se na mne
Smutně dívat.
Kterou pak cestou,
Moje z nejmilejší,
Kterou pak cestou
Od vás půjdu!
Jest-li tou hořejší,
Nebo tou dolejší,
Kterak já na tě
Zapomenu.
Až z Nepodřic půjdu,
Já se neohlídnu,
Proto že tu nemám
Potěšení.
Okolo Kestřan
Travička zelená,
Okolo Kestřan
Tráva roste.
Žala ji má milá,
Byla ještě malá,
Já na ni počkám,
Až naroste.
Potěšení, kde jsi,
Za černými lesy.
Kam jsi se podělo,
Že tu nejsi.
|
|
