lakovského a konečně Jana Štěpánka. 1826—44. Čechoslav vydáván od Krameriusa a Tomsy. 1822—25. Dopisovatel pro Čechy a Moravu. Vedením Fr. Tomsy a Kram. 1822—25. Světozor. Red. Pav. Šafařík. 1835.

Kalendáře nalézáme v knihovně v nepřetržité řadě od roku 1807. až 1849., a to: Kalendář hospodářský 1807—1824 a 1826-35. Nový kalendář hospodářský 1836—1848. Litoměřický kalendář 1839 až 1847. Pražský kalendář 1848, 1849.

Vidno z toho, že Jos. Nigrin nepřestával ročně na jednom kalendáři, nýbrž míval ročně až 4 kalendáře, patrně, aby měl více čtení.

Zajímavé jsou poznámky, které si Jos. Nigrin do kalendářů činil. Většinou nalezneme tam věci, které i v jiných kalendářích venkovských oývají, jako: obilní ceny, o počasí, o ohních a jiném neštěstí, též výpisky obsahu hospodářského, práce hospodářské a p. Mezi zápisky však nalezneme také tituly knih, které bezpochyby někde četl, jako na př. v kalendáři r. 1843: »Panna jezerní Čelakov-ského, Básně světové lidu slovenského, Tablie poesie, Tkadleček vydaný od Hanky 1824, Sedláčka Fysika« atd.

V kalendáři r. 1845 jsou zaznamenány tyto knihy: Národní pohádky od Boženy Němcové, Sbírka pověstí moravských a slezských, sebral Mikšíček, Blahoslava Musica 1569. Pod tím jest poznámka: »Hlavou jednoty bratrské byl Amos Komenský, muž nesmrtelné paměti. Sychra, Phras.«

Zápisky kalendáře z r. 1848 překvapí nás však docela jiným obsahem. Na začátku jeho čteme tuto poznámku: »Správa občanská má býti dle Platona republika, ve které toliko mudrcové vládnou!« Mezi dalšími poznámkami shledáváme výklady rozličných věcí, o kterých v dřívějších kalendářích nebylo ani zmínky.

Vykládají se tu více méně případně mezi jinými tato slova: monarchie (samovláda), republika, konstituce, demokrat, despot, absolutní, parlament, oposice, reakce, aristokratie, protest, manifest, barykády (záruby, tarasy), ústava a j.

Cítíme tu patrně ovzduší roku 48., jež i 681etého starce se dotklo. Zároveň z toho vysvítá, že Josef Nigrin tehda mnohem více četl, než dle zbytků jeho knihovny by se zdálo.

Boku 1849. obohatil Jos. Nigrin svou knihovnu Biblí českou, v Benátkách tištěnou r. 1506. Bible tato jest tu a tam poškozena, ale má pěkně malované iniciálky. Jos. Nigrin zabýval se ještě poslední rok svého života tím, že ji spravoval a místa scházející do ní vpisoval. Jak mu byla milá, vysvítá z této poznámky, kterou na předním prázdném listě vepsal: »Toto Sv. písmo: Biblí mne stojí 2 korce setného ovsa pěkného. Kterou jsem s radostí koupil dne 2. línora 1849. Josef Nigrin.«

Roku následujícího již zemřel. Osud tomu chtěl, že jako 151etý chlapec jal se přepisovati Písmo svaté a jsa starcem, v posledním roce života svého doplňoval biblí Benátskou.