Staročeský leták: Rozmlouvání člověka se smrtí, ze začátku věku XVI-

Věčná škoda, že dřevořezba, kde byly znázorněny hrůzy smrti, vykládající hovorem roztesknělému člověku o své moci, jest nešetrně i s kusem textu uříznuta a zbyl nad posledním sloupcem rýmování zlomek nepatrný, černá obruba se zeleným podkladem. Jinak z dřevořezby nezachovalo se ničehož nic. Text věnoval do bibliotheky Musea království Českého p. Ant. Materka, t. č. v Kutné Hoře. Nalezl jsem jej, pořádaje zbytky a útržky beze všech dalších poznámek.

Rýmování otištěno nejapně (jako kartáčový oklepek) na hrubém, tuhém papíře. Tužkou připsal někdo na okraji v nové době 1507; patrně četl tak starý přípisek: »Anno etc. 1507. Pliml.« Nemohu určiti, ač jsem probral a přirovnával veškerou letákovou literaturu soudobou, jaká byla předloha tohoto rýmování českého a kdy a kde asi byl leták tištěn. Víme z jiných překladů (otištěn byl leták v Českém Lidu o Panu Nevím, o mlýně, kde se přepa-lovaly babice na mladice), že se tiskly podobné mravokárné a mravoučné letáky obchodnicky, jako v nové době: buď se tiskly s českým textem v cizině k cizí dřevořezbě nebo si u nás tiskaři (jako Podnes) vypůjčovali z ciziny dřevořezeb a opatřovali k cizím výrobkům nebo k domácím jejich napodobeninám české rýmování.

Soudil bych, že tento leták byl tištěn v cizině, v tiskárně nezvyklé češtině, kde sazeč mate písmena t a r, místo cz důsledně sází spřežkou německou tz, přehazuje písmenka z neporozumění. Pravopis není důsledný. Pravidelně dlouhá samohláska vyznačuje se dvojitou písmenou (aa, ee). Také slova jednotlivá splývají v celek nerozeznatelný. Myslím, že z české tiskárny nemohl by vyjíti otisk tak nedbalý, tak ledabylý, s tolika chybami a nedůslednostmi při Pravopisu i při sazbě, což všecko možná jen vyložiti sazečovou neznalostí češtiny. Buď jak buď, přibývá touto skladbou do literatury eeské na začátku století XVI. nový, neznámý kus. Doufám, že