Přísloví, pořekadla a jiné drobty z lidové řeči na Moravě.

Mus je nejlepší koření. Psovi sádlo svěřil. Máme věřiti, ale k víře dohlížeti. Čeledín může hospodáře zvýšiti liebo zničiti. Čítané ovoce také se tratí. V pátek vrací se nazpátek. Když se dostane žebrák na koně, ani ho čert nedohoní. Na hrubou díru hrubá záplata. Jaká úcta taká pocta. Běda domu, kde poroučí kráva volu. Voda čistí žaloudek, pivo kapsu. Když je, to hic; když není, tak nic. Když máme, dejme si, když nemáme, věřme si. Co tam, to tam, pro to si hlavy nelam. Lepší k pekaři nežli k lékaři. Lepší hubené vyrovnání, nežli tučný soud. Cikánský život, cikánská smrť. Kdo chce starým býti, nesmí mladost promarniti. Ranní hodina naspoří práce. Kdo si starého nepovažuje, nového nezasluhuje. Na to má kovář kleště, aby se nespálil. Moc práť a málo věšať. Pro hubu na hubu. Všude ho má kozel na pante. Spadl mu s kobky groš. Pořád jiná muzika hrá = pořád z práce do práce, kdyby byly dvoje ruce. Smutný být a nic nemít, toho Pán Bůh nežádá. Nehýbejte se ručičky, udělají to vočičky, šak to za mnou nepoběhne. Pán drží rožeň, a služebníci jedí maso. Vypadá jako sedům drahých let. Hledí jako vejr. Má oči jako vostříž. Má oči, jako když ho břitvou řízne. Má »podlouplé« oči, čučí jako »podlup« = když šikmo oči přivírá. Je toho tolik, že by to vrána na ocásku unesla. Nohy mu jdou jako na vintech. On byl tak trochu »nebojím se«. Práce mu šla jako když hrá, nebo jako když bičem praská. Máš recht, ale ne-poroučíš. Zdá se sprostý, ale má nápady. Je to zdraví! kdyby ho na třech vidlicách natřepával, přec ho nenatřepe. Má štěstí jen na takové paběrky = děvče, jež má dosti nápadníků, ale ne kloudných. Musí skoro ráno vstáti, kdo chce s ním vyjíti. Kdo s ním posnídá, aby se netěšil, že s ním povočeří = nesvorlivý. Jest jako »vejtka z plota« = ženská vysoká, hubená, v úzkých šatech. Má »kalup« = souchotiny rychlé. Nemůže člověk vždy po tom »postupovat«, co lidé povídají. Jsem mladý, ale mám stará střeva. To je takový »peler« = ztřeštěný. Je »měchem pobouchaný« = pohlouplý. Voda na »kalení«; »kaliti« dobytek, t. j. připravovati pro dobytek nápoj přimícháním plev, otrub, vařeného žita, vařených zemáků a j. Uzel na »zadrmoch« = jejž nelze snadno rozvázati. »Fimfaš« = velká opálka. »Husička« = podlouhlý pecinek chleba. »Caletka« = podlouhlá houska másla. Ta má »vovísek«, »mazla« = laloch. »Run-dati« = reptati. »Husiti« někoho = děsiti. Obě nohy chtěly napřed. Pořád se musím »šamořit« = o něčem pracovati. Mysleli jsme, že bude »hromadu času«. »Krčkůžka«, »zeměhrýz« = lakomec. Krávy jsou »tlusté jako lejty«, vykrmení kohouti jsou »jako bahno«. On nás znal »s kořenem« = celou rodinu. »Ta má útěcha je schována,