str. 50
Mramorový jezdec v Sybillině proroctví. U Vambeřic aneb na Vartě (v těch místech) stál tam mramorový kůň s jezdcem, a o tom bylo od Sybilly prorokováno, že dotud bude zle v zemi české, pokud se ten kůň i s jezdcem tak hluboko nepropadne, až nebude od něho nic viděti. J. Martínek.
Paleček v právech Všehrdových. O moci a obraně. »Dáliť kdo políček v líce pravé, podaj mu i druhého, a kdožť sukni vezme, přidaj mu i plášť; pakliť sukni i plášť vezme a pryč pojde, běž za ním a volaj po něm, jako jest Paleček udělal, že ještě za ňadry měšec s penězi máš, a čehož jest on tobě vzieti neměl, to jemu dobrovolně sám daj, ježto toho ani mniši nynie ani žádní zákonní bratřie ani pikarti neudělají«. T. Hlavín.
Proč cvrliká vrabec: Čim, čim? Starý vrabec vyváděl své mladé z hnízda na kostele pod krovem. Jeden mladý vletěl na starou hrušku nedaleko kostela, a maje z toho radost, že se mu to tak podařilo, volal na starého: »Čim! čim! čim!« Starý, boje se, aby se mladému a ještě nezkušenému něco zlého nepřihodilo, letěl tam honem za ním, a po snětích okolo něho obskakuje, vyučoval jeho opatrnosti, a řka: »Dej pozor, synu! bude-li se někdo k zemi shýbati, čerstvě uleť; neboť by mohl zdvihnouti kámen a jím tebe uhoditi.« Mladý pozorně ho poslouchaje, odpověděl: »Čím, čím, tatíku! Ale jak pak! Kdyby měl již kámen v ruce? Čím, čím?«
V. S ý k o r a.
Jerusalem, název jesliček staročeských. Bartošova kronika, str. 93. »Procesí zastavili (totiž bratří Táborští, přezvaní luteriané a pikarté) i všecky památky Kristovy, jako Jerusalem, hrob velikonoční.« (Stavění Betléma, jesliček; stavění Božího hrobu.)
E. Stránský.
Netopýr v kouzlu milostném. Dá-li hoch krev z netopýra do piva a podá to děvčeti k vypití, k sobě je nakloní. (Sobědraž u Milevska.) F. Beneš.
Kletba na růži. Zaklínám vás, pakostnice, růžovnice, kostnice! do lesa hlubokého, do dubu vysokého, i do dřeva ležatého; aby ste tam zůstávaly a této osobě N. N. pokoj daly.
J. Smetana.
Kletba sv. Prokopa na čerty v legendě staročeské: »Vy siemě proklaté, vy jste hadového roda, ješčerčieho k tomu ploda. Boží moci kazuji vem, aby ste šli odtudto ven; některde na púsči jděte, a nikomému neškoďte!« J. Smetana.
Slovenské hádky (hádanky). 1. Sto prstov, pet prstov, štyři duše. (Pohřeb, Pohřeb, když čtyrí nesu mrtvého.) 2. Ked je maluo, štyri vládze, ked je velkuo, zem prevracia, a po smrti do kostola chodí. (Tele, vůl, koza z něho na botách.) 3. Čierno je, nie je zem; bielo je, nie je sněh; zelenuo je, nie je tráva; má chvost, nie je kráva. (Straka.) 4. Na zemi lipa, na lípě konopa, na konope hlina,
|
|
