str. 49
o ostatní své národní památky oloupena, a má naděje, zde z pravého neporušeného pramene čerpati moci, marná! Již před dvěma lety mi bylo k podivu, že selská svatba nesmí s muzikou po městě, nýbrž jen tiše, tehdáž také stala se výminka, že na žádost naši zápověď ta pro jednou odstraněna byla...« Záznam z cesty po Chodsku v letech padesátých století XIX.
Výminka otcova r. 1535. Desky zemské. 42. D. 30: »Pan Jiřík Háša z Újezda a na Malešově (prodávaje dceři své Malešov se všemi vesnicemi) tu na Malešově má byt svuoj jíniti, a poctivě chován, a ztravú, i jinými všemi potřebami od paní Magdaleny, dcery své (provdané za Jana Šalavu z Lipý) a pana Jana Šalavy manžela jejího má opatrován býti, a služebníci i služebnice jich mají se k němu poctivě chovati. Item chtěl-li by kde p. Jiřík Háša na koně jeti, má jemu p. Magdaléna dcera jeho kuoň spuosobiti, a pod pacholka druhý, aby s ním jel; a pakli na voze, tehdy aby jemu vozku dali, a 2 neb 3 koně do vozu, a pacholka k vozu, a to kolikrát, kolikrátž by jemu toho potřeba byla a to jmíti chtěl, to má jemu beze všech otporuov spraveno a učiněno býti« (L. 1535, v úterý na den sv. mistra Jana Husi.) Emil Horský.
Ženná Panna Maria. V Podsrbsku dle pradávné pověsti se vypravuje: že Panna Maria se měla tuto ve žních v obilí pod srpem, jiní praví, pod hrstí zjeviti, že na onom místě chce a žádá ctěna býti; za tou příčinou se jí zde chrám Páně vystavěl. Srv. Krolmus, Staročeské pověsti I. 138.
Matkové (mateční) vejce jsou ty, ježto slepice snesou mezi na nebe vzetím Panny Marie (15. srpna) a svátkem narození Panny Marie (8. září). Táž pověra v Němcích. Srv. Volf, Zeitschrift. L, 16. O. Kiseh.
Babí líto. Po sv. Václave očekávají sedláci a žádají sobě babí léto, kteréž nastane, jak mile se ještě vyskytne teplý slunečný den. Že však léta toho jen na krátce jest, odtud pochází přísloví: »Bude asi toho tepla, jako má stará bába.« (Sestárlé léto.) F. Kulis.
Len při tanci posvícenském. Kdyby si hospodyně o posvícení neposkočila, nepovedl by se jí len: »Hop, Anko, Kačenko! do kola, do kolečka. Která se točívá, tej se len dařívá, i zlatá konopíčka«. Srv. článek prof. Jana Soukupa o tanci pro len a konopi, Český Lid XIX.
Posvícení staročeské. Práva a zřízení zemská Království Českého od Mistra Pavla Kristiána Koldína zapovídají: »Chodci, žebráci, pastýři... aby se město od města, ves od vsi, po jarmarcích neb posvíceních . netoulali, než ve špitále zůstali. A jestliže by který odešel pod spůsobem žebroty, chtíc své lotrovství provozovati, po takovém aby hned posláno bylo, a vzat i skutečně trestán byl«.
|
|
