jeví větší váhavost a uzavřenost. Cizíni nesnadno uvěří. Sebevědomí jest vyvinuto nejvíce u obyvatelů Blat pšeničných. Zakládají' si na úrodnosti své půdy a vědí, že kraj jejich tvoří zvláštní, svérázný celek. Ústav učitelský v Soběslavi přispívá k tomu, že mnoho synů rolnických i řemeslnických z krajiny blatské věnuje se dráze učitelské. Jednotlivci z lidu vynikají úžasnou pamětí.

Obr. 12. Skupina typů lidu blatského v starém kroji.

Starší člověk, g myslí neroztržitou, mní celé kázání opakovati. Předřikávači na průvodech, družbové, řečníci na svatbách, třeba osmdesátiletí, umějí veliké množství písní nábožných i světských i >>říkání«, že by si to člověk »učený« nezapamatoval. Umějí »roz-plakati« dojemným rozjímáním na poutích a na »křížové cestě&. Cit rodinný jest vyvinut, zároveň s přísnou kázní. Obšírně líčí spisovatelka význam výměnkářství na statku, utěšené stránky dobré shody mladých hospodářů s rodiči na výměnku, i žalostné poměry, pustí-li se statek cizímu," hlavně při vymření mladých manželů.

Cit zbožnosti mocně proniká lidem blatským. Jeví se zvláště v oblibě ve všech náboženských obyčejích a obřadech lidu blat-ského. Jeví se to v pozdravech zbožných i v pořekadlech. Když na př. podává jinému pečivo, které sám obdržel, praví: »Jen berte, íišekxájela, jsem, Pán Bůh krájel.« Váží sobě bohoslužby. V pásmech, chudších panuje spokojenost, odevzdanost do vůle Boží, i při nedo-