Hlučně slavila se po námluvách svatba. Spisovatelka vede nás nejdříve na smlouvy a pak provází po všech obřadech, jednak podle zkušenosti, jak vídala svatbu, jednak podle knížky prý tištěné, patrně podle Vavákových Svatebních smluv, z nichž i písničky uvádí: Koupala se panna nevěsta v vodě studené; Řechtej mi,

Obr. 18.—19. Desky modliteb: mosazné plechy s probodaným vzorcem a skleněnými kaménky.

řechtej, můj koni vraný. S pěkným krojem zmizelo i složité čepeni a nevěstě vážou na hlavu ženy obyčejný šátek.

Dojemně líčí spisovatelka obřady a pověry při nemoci a pohřbu. Zvláštní stať věnována obyčejům náboženským. Připojuje vyobrazení desek na modlitebních knihách, upravených z plechů mosazných, s probodaným vzorkem a skleněnými kaménky, jimiž jsou dřevěné desky pobity. Těchto modliteb váží sobě hospodyňky nade všecky "novější modlitby. Selka nesoucí z kostela jiné osady velký objemný »Velký nebeklíě«, v těchto těžkých, mosazných deskách, upozorněna, jak jest těžký. Odvětila: »Nechť, aspoň vím, že ho nesu. Ty nové modlitby jsou jako slabikář, ztratila bych je!«

P. Alois Mašek otiskuje dále (s ukázkami notovými) lidovou hru »Sv. Tři králové*, jak se hrávala na Soběslavsku i v Soběslavi. Posledně podle některých pamětníků hrávali r. 1875.

Po oddílu o pranostikách a pověrách probírá spisovatelka živnosti a obchod, zvláště rázovité výrobky lidového průmyslu,