str. 158
niky, obchodníky a řemeslníky mohou rozšířiti kulturu a otázku kroje ponechte stranou! A odhodí-li už Slovák svůj kroj — budiž! Mně bude ten uvědomělý Slovák bez kroje tisíckrát milejší, než vyšňořený synek, čtoucí v kostele modlitby vzhůru nohama. Je to jako s vykácením malebných olší podle křivolakého potoka za příčinou meliorace; tak krásný byl to pohled na malebné ty skupiny při západu slunce — a teď vše pryč; jaká škoda! Ale že bažinatá luka nic nevynášela, že na př. na slováckých lukách viděl jsem uprostřed lesní smrčky, že se tolik i úhoř,í — to nic. Však
0 tom na sjezdu bylo pověděno od dra Seiferta. Málo se pracuje —
1 na sjezdech se mnoho theorisuje — a přece jsou prostředky, jakými lze šířit kulturu, již dosti propracovány; teď jen potřebí jednat. V každé dědině by měl býti zdatný1 pracovník, který by na sjezdech podal své zkušenosti. Ani jediné vesnice by se nemělo vynechati. Kroj není bezpečným krunýřem; ba, kdož ví, není-li brzdou — — — kdo odhazuje kroj, ten odvrhuje i jisté tradice. Pochybuji, že by jej Slováci, intelligenti nosili — a nemusí býti ještě, odiro-dilei, jako ne Slovák, který se vrátí z Ameriky do svého domova.
Nechme proto kroj stranou-------udrží se či neudrží-------co na
tom. Zde jde o vnitřní přeroď-------a ten je možný pouze drobnou
prací mezi lidem. A sjezdy ať jsou nejen parádní manifestací, ale především kontrolou, jak dalece jsme od předešlého sjezdu pokročili, co jsme opomenuli, co třeba doplniti, ať jsou i povzbuzením i radostí. A potom zase pracovat, pracovat!-------Prosíme za odpovědi. Své stanovisko Český Lid často již vyložil, poukazuje na horlivé snahy, hlavně u Němců, u Francouzů, Dánů, Švédů a Poláků, kdež zaujímají při veškeré modernosti hledisko zcela opačné. Zakládají společnosti pro zachování kroje lidového, pořádají krojové slavnosti a pod. Rádi otiskneme, kdo jak se dívá věcně na tuto otázku. Red. Č.L.
Směs.
Vlčí jámy. V jednotlivých částech lesů panství Jimramov-sJíého byly a jsou posud vlčí jámy. V »charámsce« jest jedna, kterou zemřelý hr. Egbert Belcredi naporučil udržovati a označil nápisem na stromě u jámy upevněným. V Krásenském revíre jsou vlčí jámy: ve »špici«, v »Bezděkově« a v »loučkách« po jedné, v »ba-žinách« dvě. Také v lese Jimramovském, patřícím »singularistůni.:, byly prý dvě vlčí jámy. Jámy jsou vespod širší než u vrchu, aby z nich chycený vlk nemohl vylézti. Do jámy dalo se kus mršího masa, na vrch se položily 3—4 tyčky a jáma přikryla se chvojím. Zapisuji dvě pověsti na důkaz, že prý zde v okolí za starých dob vlci bývali. Jistý D. še] prý v zimě v noci ze mlýna z Jimramova
|
