Na výslovný rozkaz králův byli osvobozeni od veškerých platů za církevní výkony jako křest, oddavky a úmrtí. To byl jejich privi-lej proti pozdějším osadníkům německým, kteří musili platiti obvyklé poplatky. Později nastaly o to spory, když nově přišlí Čechové chtěli míti tuto výsadu i pro sebe, kdežto kazatel jejich stál na stanovisku, že jsou do ní pojati pouze původní osadníci z r. 1751. Týž spor opakoval se později i mezi českou a německou církví, a v této zase zvlášť, když staří němečtí osadníci nechtěli připustiti* aby pozdější přistěhovalci brali podíl na výhodách z privileje z r. 1751 plynoucích. Příliv nových kolonistů byl z počátku dosti značný, tak že počet domků brzo nedostačoval. Byli proto převáděni do Nového Schoneberku a částečně i do Boxhagenu.

Nová Ves byla vystavěna přesně podle stavebních plánů Ketzowem navržených a králem schválených. Jak známo, pracoval Bedřich velmi často sám na, stavebních plánech, jsa ve svém snažení podporován řadou státníků a architektů. Domky postaveny z počátku ve třech ulicích: V Lípové, později přezvané Staré Lípové, v Kněžské a Lesní; později utvořeny kolem kostela Kostelní náměstí a 2 nové ulice: Střední a Nová Lípová, zvaná také ulicí 50 domů, později šesti a konečně jedenácti domů. V prvních třech ulicích bydleli z počátku skoro samí Češi, v posledních a sice kolem Kostelního náměstí a ve Střední ulici Němci původu virten-berského a švýcarského.

Jak vzniklo jméno Nová Ves? Odpověď zdá se být zcela jednoduchou: Bedřich založil novou osadu pro Čechy a dovolil proto novým osadníkům, aby ji zcela přirozeným způsobem nazvali Novou Vsí. Mínění to bylo také dosti rozšířené, ale neodpovídá skutečnosti. Nová Ves byla totiž založena na pozemcích vesnice Neuen-dorfu, které byly později postátněny, a pojmenována Novou Vsí podle svého souseda Neuen'dorfu, pročež zvána hned od počátku vedle Nové Vsi také Bohmisch Neuendorf, na rozdíl od starého německého Neuendorfu. Nasvědčují tomu i současná Acta historico-ecclesiastica, jež důsledně tohoto tvaru užívají, ač jsou příspěvky psány od českých kazatelů berlínských, jakož také podání německé luterské obce z r. 1797. Podle tohoto podání, na němž měli hlavní účast čtvrtní komisař novoveský Kraatz a starší německé obce Môdinger a Klette, ustanovil toto pojmenování sám jenerál Eet-zow, tázaje se jako inspektor nové budované koloriie na jméno blízké německé vesnice. Zvěděv je, rozkázal pojmenovati novou kolonii také Neuendorfem; poněvadž pak měla míti jen české obyvatelstvo, měla slouti Českou Novou Vsí, či krátce Novou Vsí. To potvrzuje i německý pastor Stobwasser, když ve svém dopise Mart. AI. Přibilovi, sbírajícímu látku pro dějiny českých exulantů, píše, že jméno Nová Ves pochodí odtud, že nová osada postavena na neuendorfském pozemku a že dosud t. j. do poloviny 19. stol. patří