všechna půda kolem Nové Vsi k Neuendorfu. Jméno Nová Ves není tedy původní české pojmenování, nýbrž jest to pouze překlad 2 němčiny. Jest ovšem pravda, že jméno to se stalo časem výhradným a že zatlačilo úplně německé pojmenování Bohmisch-Neuen-dorf; teprve nejnovější doba usiluje opět jméno Nowawes úplně odstraniti. E. 1907 pořádala se dokonce řáidná anketa, jak Novou Ves překřtíti: Neuendorf nebo Babelsberg (podle nedalekého kopce), nebo Wilhelmshôhe (k poctě císaře Viléma) a podobně, jakž tehdy obšírně Vlast i Berliner Tagblatt sděloval.1) Toť jest historie vzniku jména Nové Vsi.

Prve než přistoupíme ku vylíčení vnitřních poměrů v prvních padesáti letech, všimněme si některých významnějších budov a míst v nové osadě.2) Se stavbou kostelíka započato hned r. 1751. Byl postaven nákladem krále Bedřicha pod přísným dohledem postu-pimského úředního inspektora na volném prostranství, jež nazváno náměstím kostelním, a byl vybudován ze značné části prací českých zedníků. Vysvěcen byl 6. května 1753 na rozkaz králův prvním kazatelem betlémského kostelíka berlínského a král. inspektorem evangelických obcí českých exulantů ve Slezsku a v Marce Ondřejem Macherem a nazván kostelem Bedřichovým. Měl sloužiti k pobožnosti české i německé luterské obce, jak Mojžíš ve svém inventáři české církve z r. 1765 praví, a ještě téhož roku bylo dovoleno používání jeho i reformovaným, avšak pouze při přijímání. Macher měl podle zvyklosti, v berlínské církvi zachovávané, české i německé kázání a lid zpíval při tom slavnostní zpěvy z českých kancionálů. A poněvadž bylo vysvěcení spojeno zároveň s uvedením prvního kazatele Václava Letochleba, syna českého exulanta a prvního kazatele exulantů českého původu, do nové církve, složil Macher na oslavu této důležité události příležitostnou báseň německou. Dotýká se v ní starších luterských osad českých vystěhovalou, Drážďan, Žitavy, Vsi Páně, Hennersdorfu, Schoneberku a Rixdorfu a apostrof uje nadšeně ubohé vystěhovalce slovy: »Mein allerliebstes Volk! Du Wunder dieser ZeitenU3)