města Brodu (Furth im Walde), a byla na konec, při Tereziánské úpravě zemských hranic r. 1766, docela odstoupena Bavorsku.

Zbývající část původního Domažlická shoduje se přibližně s nynějším okresním hejtmanstvím domažlickým a je dnešním Domažlickém v širším smyslu slova, které zahrnuje v sobě jižní polovici dnešního samosprávného okresu novokdýňského a celý nynější samosprávný okres domažlický čili dnešní Domažlicko v užším smyslu.

Název Chodska, dle dnešního chápání toho slova, lze připustiti pro obojí toto dnešní Domažlicko: Pro Domažlicko v užším smyslu proto, že jeho historická podfetata, až na německou novověkou kolonisaci vykácených partií královského hvozdu (Nema-nice, Schmalzgruben, Heinrichsberg, Naselbach, Sofiental, Gren-net, Pichtenbach) zůstala mnohem lépe zachována nežli původní základ dnešního Novokdýňska, kdež mimo ztracenou jižní část kotliny všerubské a novověké, rovněž německé osazení pohraničného hvozdu (Maxberg, Schneiderhof, Springenberg, Plôss, Chalupy, Hirschov etc), se poněmčily obce na památné zemské stezce, nyní silnici brodsko-všerubsko-novokdýňské (Všeruby, Hájek, B rudek, ohrožené Prapořiště), a kde z nechodské Kdyně dosti pozdě vzniklo též město, nynější středisko samosprávného, soudního a berního okresu.

Výstižnějším je však nazývati Chodskem celé širší Domažlicko dneška, tedy přibližně dnešní politický okres domažlický, a to proto, že toto širší Domažlicko se v celku s územím, jímž se táhla obranná čára někdejších Chodů-Psohlavců, známých z tragédie Kozinovské: nejsevernější z pravých chodských obcí Postrekov, pův. snad Postrehov, leží právě na severní, nejjižnější pak, Pocinovice, právě na jižní hranici dnešního Domažlická v širším slova smyslu.

Naznačené území starého historického Domažlická osazeno bylo Domažilici, pravděpodobně to jednotnou a zcela svéráznou skupinou ěeskoslovanskou. Jejich podstatným národopisným živlem byly dle mého mínění ony svérázné znaky,1 které až na naše doby se zachovaly u t. zv. Buláků čili u Chodů ve dnešním nesprávném smyslu toho slova.

Jestliže je něco pravdy na nedoložené tradici, že Břetislav sem přivedl k ochraně hranic lid z. Polsky, pak to nebyli dle autorova mínění Chodové, nýbrž Buláci, kteréžto jméno tehdy ovšem neexistovalo. Naprosto není vyloučeno, že tento převedený kmen byl totožný se starými Domažilici, jejichž pouhou kastou byli Chodové. Otázka tato ovšem jest sporná,: a není rozhodnuta míněním autora článku o Chodsku, jak ostatně sám naznačuje.

Neboť jméno Chodů vůbec neznačilo pojem národopisný. Jméno »Chodové« značilo povinnost oněch jednotlivých, králi českými