žečce Rodnému kraji od Jana Psohlavého (J. Š. Baar), kde jest několik pravých »ohlasů« jejích s částečným přibarvením prosto-milé bulačiny.

V historii chodské novější dlužno uvésti spis kněze P. Hyp. Randy, Chodové a jich osudy, Domažlice 1887, jenž podává hlavně mnoho přímého materiálu archivního.

Před tím už byl se zabral do studia dějin Domažlická jiný rodák domažlický, děkan Karel Hájek, (t 1889), jenž však později zase ustal, zanechav nedokončené práce v rukopise.

Čestné zmínky hoden tu uvědomělý purkmistr domažlický t J. Křesl, jenž řemeslem jirchář, oblíbil si historii Domažlická tak, že k vůli pramenům učil se latinsky a pak psával drobné úryvky v místních listech; největší z nich Denník historický královského města Domažlic. Dále jest vzpomenouti usilovné práce B. Stréra, gymn. professora v Domažlicích, jenž pročetl a první excerpoval i spořádal historické papíry domažlické a byl hlavním z tvůrců domažlického musea. Škoda, že bohaté a velmi instruktivní práce jeho historické zůstávají v rukopise nedokončené. Z ukázek uveřejněných uvádím: Hradiště Tuhost na Doma-žlicku, Rytířské a erbovní rodiny v Domažlicích v 16. a 17. století. (Progr. gymn. v Domažlicích 1886, 1889.) V posledních letech našla historie chodská dva nové badatele a sice kněze prem. řádní P. Ant. Kitzbergra a faráře Teplého, kteří zatím mají své výzkumy rovněž v rukopise. Historické a umělecké památky Domažlická shledali a vylíčili slovem i obrazem prof. F. Vaněk a Dr. Ho-staš v Soupise, vydávaném Arch. kommissí při Č. Akademii v oddíle okres Domažlický.

Místopis Domažlická s programem velmi širokým a bedlivě promyšleným, snažil se sestaviti za účasti učitelstva horlivý pracovník, zvláště v době svého služebního odpočinku, Ant. Srna, ředitel měšť. škol v Domažlicích. Turistovi opatřil dobrou rukověť, poučující stručně o všem zajímavém v kraji i životě, okresní starosta Max Duffek ve svém Průvodci po Domažlicích a okolí (s hojnými obrázky). Nahodilé dojmy letního hosta na Chodsku snaží se sdělovati mládeži H. Pilbauerová v knize Z kraje Psohlavců.

Slovesnosti poskytuje znamenitou pomoc v zobrazování Chodska hojný a horlivý .zájem umění výtvarného. Z dlouhé řady umělců, kteří na Chodsku studovali, připomenouti dlužno aspoň malíře Aleše, illustrátora skvostného vydání Jiráskových Psohlavců, J. Špillara, A. Muchu, Maska, Jansu, Doubu, F. Velce, sochaře t Hoška (modeloval pomník Kozinův), B. Vlčka a j., kteří v studiích svých a genrech zachytili a zachovali tak hojně typů chodských, krojů i národopisných výjevů.

Značný význam mají pro historii i pro kulturní obraz Chodska oba týdenníky domažlické Posel od Cerchova a Domažlické