neboť jsem v těch myšlenkách byl, že jste ode •mne psaní, které jsem Vám 1. ledna poslal, neobdrželi. Já jsem byl v Asii 40 mil od Konstantinopole, to jest: v Smyrně, v Brusu a ještě v mnohých jiných městech, brouky a motýle hledat. Vyšel jsem 12. května, a 20. července jsem vrátil se přes moře Marmora do Konstantin-pole. Ve Smyrně bylo již mnoho třešní zralých, též okurky na záhonech, jakož i mnoho zralých hrušek, a v květnu nové již brambory. Překrásné květiny, stromoví, pomerančů a citronů, velké lesy kraj ten krášlí.

Měl jsem sebou ještě jednoho člověka, který mi věci mé nosil, a myslil jsem na to, kdyby možná bylo, Vám od těch pěkných květin poslati, které na mnohých tu rostou místech, které ještě v našich zemích v zahradách nejsou. Zrostlinu poslat jest těžko a semeno též, poněvadž zdejší pastýři, nežli semeno dozraje, se stádem svým všecko spasou: neboť viděti není v kopcích, než samé ovce a kozy; a kde ony květiny na zmar nepřijdou, jsou zas velmi vzdáleny na mnoho mil: tak jest na všecky strany těžko.

Stromoví zde rostou velmi pěkné druhy, které u nás jenom v některých zahradách se nacházejí, a mnohých ani u nás k vláční není. Já jsem viděl zde mnoho druhů dubu, mirtů, spařením, mastixu, velké cypresové lesy; od mnohých stromů, které u nás jenom jako malé stromečky vídáme, jsou zde veliké velmi stromy, že 5 i 6 lidí má jeden strom co obeknouti; nesmírné platanus, z nichž jsem některé doutnivé viděl tak obšírné, že dvé volů neb koňíí v dutině té stojí, a ještě místo pro dva lidi k spaní zbývá; též fíkové stromy od přehrozné velkosti se zde nacházejí, též broskve, kutny, kterými všecky kopce jsou porostlé; mnoho druhů erik, kteréžto u nás jenom v hrncích chovati se mohou, ale zde nimi jsou celé kopce porostlé, které nyní jsou od sluncete vypálené, neboť zde velká jsou parna, ale stromoví v nejkrásnější zele-nosti se vynaeházi.

Nejdražší rodiče, rozdíl mezi křesťany zdejšími nemohu se dokonale vyzvěděti; můj známý duchovní, který německy rozprávěl, nyní opět do Vídně se vrátil, a s jiným zde známý nejsem; naši duchovní, to jest katolické víry, jsou samí Vlaši a Francouzové: s těmi mluviti nemohu. Ale co sám jsem se dozvěděl, a na své oči viděl, to Vám píši, jaké ceremonie mají při kopulací; neb jsem na svatbu pozván byl. Ženich nezná svou nevěstu dříve až po kopulací, a u oddělených armenů až pátého dne. Chce-li se kdo ženiti, buď jeho rodičové neb přátelé jd!ou tam, kde o hole© vědí, a s jejími rodičemi to ujednají, jestli se jim líbí; a jestli se jim nelíbí, jdou dále. Když se ujednají, ustanoví den ke kopulaci. Při oddatvech stojí nevěsta s pokrytou tváří; nejprv ženich svleče šaty a kulbák neb turban, které duchovní světí, též i nevěstiny šaty.