Král:

Také je mně to veselý,

jaké rekrace se dějí,

a jak ten sedlák i s tou sedlkou

ti mají pozituru pěknou,

viděli jste tu sedlskou ženu

a teď se podivejte na mou královnu,

jak ona rná krásný pohled,

služebnice, dojdi pro ni hned.

Služebník první:

Nebudou dlouho čekati,

hned se s ni zde dáim najiti.

(Jde)

Nejmilejší pani královno,

máji se postavit před pána svého.

Královna:

On děla vždy něco nového,

nebudu poslouchat jeho,

nebudu nikam choditi,

můžeš zase k panu jiti.

Služebník první:

Nechtěla královna se mnou jit,

že nebude krále poslouchat.

Král:

Co pak se to opováží mluvit

a ke mně nechce při jit,

musíš jiti ještě jednou,

Aman kníže půjde s tebou.

Služebník první:

Na královské poručeni

půjdeme hned oba pro ni.

(Jdou.)

Před královnou Aman a služebník první:

Královno Vastho, jsme k vám oba posláni,

máte s iiama jit ke králi.

Královna:

Prve jsem řekla, že nepůjdu

a teď jinač mluvit nebudu,

ještě jednou poyidam vám,

že jemu to k vůli neudělám.

Aman před králem:

Opět po vida, že nepůjde

a jinač mluvit že nebude,

že to k vůli králi neudělá,

aby se sem postavila.

Král:

Aj toť se tak hněvám na ni,

až mně napadá myšleni,