jak na královnu patří, abyste ji ctili,

jak ode mne vidite nyni,

a protož ji sám korunu na hlavu dám,

aby v tom nebyl žádný oklamán

a teď služebníci, dělejte hody,

ať každý 'jí a pije, jak se mu libi.

Služebník první:

Tak ať se královna nejprv posadí

a po ní ostatní panny,

a vy kuchaři a sklepníci kde ste,

jídla a pití dost přinášejte

a tejde bude svatební veselí,

muzika ať při tom také zní.

(Hraje se svatební marš, jedi a pijou, a po muzice a po

jídle píseň.)

Esther spiva:

Kvilit musím přenáramně,

když 'já sobě rozjímám,

a lamentýrovat smutně,

že panenství ztratit mám.

Já sem mladá, neučená,

královských čin nic nevim,

jaké ctnosti a poklony,

já jich ještě neumím.

Družice zpívají:

Proč kviliš, Esther ctná panno,

proč kviliš, královno,

že jsi mladá, neučená,

není to nic divno.

Esther:

Mám já si co myslit nyni,

kterak zadost udělám,

jak manželi, tak poddaným,

že královských práv neznám.

Já nic neviní a neumím,

co patří na manželku,

ani odkud to pochází

začátek toho sňatku.

Družice:

Nemysli, královno milá,

že jsi v čem chybila,

sám Pán Bůh nejprve stvořil

lívu a Adama dal.

Bůh Adamovi dal praví,

hy spolu bydleli,

co Bůh spojil, to má zůstat

neměnitedlný.

Esther:

Jestli je v tom Boži vůle,

na tom já chci přestati,