str. 295
dal ku potvrzeni toho
já chci vice věděti.
To byl Adam s první Evou,
to jinač byt nemohlo,
on byl díJo Božieh rukou
a kde já jsem od toho.
Družice:
Ještě tvé nespokojení
žádá potvrzeni,
pohled, kde jest byl Tobiáš,
Sara v cizí zemi.
To manželstvo Bůh chtěl míti,
dal muže dáviti,
dal anděla Tobiáši
Sáru namluviti.
Pak synu Abrahamovu,
když chtěl míti ženu,
jak družba od Boha žádal,
vyšla proti němu.
Esther:
Když jsem dobře přesvědčená
od vás z písma svatého,
dělaní sebe ve všem volná
zastávat stavu svého,
již přestávám, jenom žádám,
by mně Bůh řidil předce,
nyní, můj amante, volim
rozdělit s nima srdce.
Píseň jiná, družičky spívají:
1. Vila věnec k milováni,
byl rozkvetly, podařilý,
jenom sobě myslila,
by lásku rozmnožila.
2. Nyní zavřeme spíváni,
nebo je čas prodylený,
pěkně králi děkujem
a tak ze svadby prídem.
Žena sedlská první, (vyjdou se sedlákem):
Dnes já jdu s mužem na hody,
abyste mně ho tady neopili,
můj nebožtík tu byl v loni,
co sem celý rok zkusila u toho vdáváni,
chodení, darů dáváni, namlouváni,
ani vypovědit možná není.
A co pak, kdybych tak velký statek neměla
a k tomu tak hodná nebyla,
přede bych se byla nevdala,
A to vám všechno pravdu povidám,
tamhle ty starý panny mohou dosvědčit vám,