str. 342
z toho živobytí?« »A mlýny, lomy, doprava kamení a dříví1?« Také toho není tolik, a není to příliš skvěle honorováno.«
A vzpomínám dlále, když Dr. Chalupný píše o našich, o Ko. steleckých březích (Chomoutech *). Zapomenuli mu říci, že hospoda jmenuje se tam »u Ptáka«, oblíbené naše výletní místo z Kostelce. A dále že stojí vyhořelá Kůskovina, hájovna Švejkarovna a proti ní Krkavčí skála nad Žďákovem. Neřekli mu, že nad Grešličkou vine se k Nevězicům Peklo a nade mlýnem strmí romantická skála,

»Lužnice u Rybáka«.
Hrad zvaná. Dnes koupil Lestoštici od sedláků Nevěziekých, kteří jej koupili od tetičky, kníže Schwarzenberg. Tak smutně to dlojímá, když tam přijdu a vzpomínáím na život a ruch mléčů, krajánků, chasy mlynářské a bodrého politika strýce, který oživoval svým humorem a harmonikou celé okolí, jež se sešlo na hrátky na pilu za letních večerů. Vedle Kosteleckých Břehů jsou napřed, hned pod Husárnou, pod Letošticí, Sobědlražské Břehy, kde žil roztomilý
*) Chomouty název dnes skoro vymizelý. Vyprávěl mi v létech 70. minulého století dědoušek Jan Zíbrt v Kostelci, že roku 1866 vyzvedači pruští ptali śe podle mapy na »šomóten«, vyslovovali tak po franeouzsku »Chomouty« (Chomauten). Teprve se dohodli, co to znamená, skály prohýbané, vrcholkovité.
|