Zareš:

To jsem tomu také ráda,

že mám tak velkého pana.

Služebník druhý:

(k prvnímu):

Tys to vrátnému židu povídal,

a on Amanovi poklonu přede nedělal.

Aman:

My to na židovi brzo uhlídáme,

teď dobré jitro králi yinšovat půjdeme.

(Chodí v síni, jdou s ním oba služebnici, on berlu polibi,

když mu král znamení da, a jeden služebník tam zů-

stane.)

Aman:

Dobré jitro, velikomocný králi,

jestli se ve zdraví prospali.

jestli v čem potřeba bude,

můžou si dát zavolat mně,

na chvíli musím odjiti,

neráěeji se hněvati.

(Jdou zas pryč, služebník se klaní.)

Služebník druhý:

Přede ten žid ve svém úmyslu trvá

a ani se z místa nehyba,

co my sem a tam chodíme,

on si Amana nic nevšimne.

Aman:

Jo, jo, to mně teši velice,

že král povýšil mé stolice,

ale ten žid mně tak trápí,

že ani na něj nemohu hleděti,

jak já; si v tom sám dam radu,

že ten žid přijde o hlavu,

nebo ja sem pan tak vyvýšený a bohatý

a ten židák se přede mnou nechce klaněti,

nebo co máta zlata, stříbra a jiných pokladů,

toť si nemusím vážit židakoyu hlavu

a židé jsou rozdílní od naši víry,

hy třebas živi nebyli

a je jich v našem království tak mnoho,

snad nedělá žádný nic dobrého

ale půjdu králi nadvrhnouti,

aby je dal vy m ordo váti.

(Chodí po síni, král berlu nakloní.)

Vivat Ašverus milý,

ať jest pokoj v jeho zemi.

Král:

Co znamená to tvé vinšoyání:

ať jest pokoj v mojí zemi.