Král:

Co chceš, královno, nelekej se,

já jsem jako bratr tvůj, neboj se,

tu máš berlu na znamení

a postav se rač na nohy.

Esther:

Viděla jsem tě jako anděla soudce

a pro bázeň velikou zemdlelo mé srdce.

(Zase padne na zem.)

Král:

Jaká pak je toho příhoda,

že nám tu pořád omdlevá,

pomozte mi ji držeti,

kdyby jen mohla mluviti.

Co Esther královno žádáš

a proč tak pořád omdleváš?

Esther: .

Nemohu mnoho mluvit skrze mdloby,

jen žádám krále s Ainanem na hody.

Král:

Hned s tebou rádi půjdeme,

jen ať tebe obveselíme. (Jdou.)

Děvečka první:

Prosime, kde se libi, aby se posadili

a v čem chybíme, aby nám odpustili,

jestli libějí slyšet muziku,

chtěj i tady zahrát chvilku.

Aman:

Pro potěšeni královny

jsme povolni všemu tady.

(Muzika hraje.)

Král:

Nyni povídej, co žádáš, manželko má,

aneb která a jaká jest prosba tva.

Esther:

Jestli sem nalezla milost u tebe,

prosim ještě zejtra na hody ke mně,

zatim srdce mé se uzdraví,

teprv vypovím mé prosby králi.

Král:

Kádi k tobě přijdeme,

jen ať tebe potěšíme. (Odejdou.)