str. 438
rických událostí a pamětí. Zasluhuje nová knížka jeho, abychom si všimnuli, co se hodí do rámce Českého Lidu Sako původní pěkný příspěvek ke sbírce pověstí, tentokráte z hvozdů rožmitálských, 'o kterých slýchali jsme za mládí s hrůzou, když nám kovář povídal po návratu s uhlím z lesů rožmitálských, jaká to hloubka, jaké temno lesních samot. Dnes, kdy čtu Hillovu knížku, vzpomínám, jak nám o Třemšíně podobné pověsti vyprávěl.
Nejjižnější výběžek pohoří Brdského tvoří na jihu skalnatý a lesnatý hřeben, který na všecky strany strmě do údolí spadaje, táhne se v délce 2V> kilometru po jihozápadní části arcibiskupského velkostatku Rožmitálského. Severní část tohoto hřebenu nazývá se »Kobylí hlava« (u lidí Hengst) a jest 750 m vysoká. Odtud vede cesta po hřebenu širokým průsekem přes Holý vrch (786 m) a Křeniel (790 m) k jižnímu konci, jenž jest o 10 m vyšší nežli ostatní hřbet a sluje Třemšín. Týž výstupek dodává Třemšínu při pohledu od severovýchodu již z dáli zvláštní charakteristickou podobu.
Vysoká poloha Třemšína a ijeho neprístupnosť zalíbila se dávným obyvatelům krajiny zdejší a proto zřídili sobě na jeho úbočí rozsáhlou, obdélníkovou hradbu z mohutných balvanů po svahu jeho se povalujících, aby v ohradě této v čas války bezpečného útočiště a ochrany proti útokům nepřátel nalézti mohli.
Kromě toho bylo hradiště Třemšínské chráněno na jižní straně četnými »Strážemi«, z nichž strážci dávali ohněm znamení, když nepřítel do země vpadl. Takové »Stráže« byly u Dožič, Eadošic, Le-letic, Huěic, Breznice a jinde v okolí. Když pak nastaly pokojnější doby, obyvatelstvo v údolích oddávalo se klidné práci, rody se sbližovaly a mír zavládl v zemi, zůstalo hradiště opuštěno, valy jeho se rozpadávaly, zarůstaly lesním stromovím a divokými krovinami. Během let utvořil se v končinách těchto neproniknutelný prales, jenž sáhal hluboko do kraje.*)
Za posledních Přemyslovců usadil se také ua Třemšíně příbuzný rod pánů z Kožmitála a na zbytcích starého hradiště zbudoval sobě pevný hrad a psal se odtud z Třemšína. Ve znaku svém nosil sviní hlavu.
*) O valech Třemšínských činí se dosti zhusta v odborných spisech zmínka. Podrobnou zprávu o nich podal Frant. Beneš, konservátor (t 1888), vyslaný archeologickým sborem Českého Musea a také ji uložil v archivu musejním. Zpráva ta se bohužel ztratila. — Kodak rožmitálský, diplomov, lékař, Jan Kerber, t 1884,: též velice často zdržoval se na Třemšíně, hledaje stopy zašlé slávy, však roynež s malým úspěchem. Nakreslil též podrobný plán bývalého hradiště, který k tomuto spisku je přiložen. Zanechal v rukopise rozličné paměti o Rožmitále a místech, jež někdy pánům z Rožmi-tála a jejich příbuzným náležela. Rukopis ten byl laskavosti p. Peška, lékárníka v: Rožmitále, spisovateli této1 studie zapůjčen.
