Časové zprávy.

Šedesátiny záslužné činnosti seniora Josefa Ľudev. Holu-byho oslavují letos přečetní přátelé a ctitelé jeho. Velebný a jednáním ušlechtilý, roztomilý kmet tento je znám našim čtenářům z četných článků národopisných už od I. roc. V XX. roč. z péra L. Ríznera přinesli jsme i seznam jeho prací do r. 1906. Na tomto místě jen dotknouti se chceme zářivého zjevu neúmorné práce na poli rostlinozpytu zvláště po stránce lidového názvosloví slovenského. Jos. Ľud. Holuby začal botanisovati jako 181etý gymna-sista r. 1854 v Prešpurku a již po dvou letech překvapil 142 novými druhy pro Prešpurskou květenu, oznámenými v německém věstníku přírodovědeckého spolku v Prešpurku. Úplných 48 let strávil jako farář v Zemanském Podhradí v Treněansku. Tam v dlouhé dolině Bošacké odloučeného od vědeckých středisek zaujalo opět pozornost jeho rostlinstvo, zároveň však dobrý lid slovenský. Přečetnými články v čtyřech řečech a to i z oboru starožitnictví v různých listech odborných i lidových zpravoval veřejnost o svých pozorováních, dopisoval a vyměňoval si rostliny se všemi vynikajícími rostliníky evropskými, přispívaje zejména do Baenitzova herbáře evropského a Kernerova rakousko-uherského. Veliký herbář jeho as o 12.000 druzích zakoupil před 30 roky Richter v Budapešti, jeho mechy Sedmihradské museum. Krásný herbář květeny Treněínské stolice daroval Slovenské musejní společnosti v Turč. Sv. Martině. I lišejníků si všímal a seznam pozorovaných v Trenčansku oznámil v Rakouském časopise botanickém ve Vídni r. 1884. Dlouhá 'je řada vzácných druhů rostlinných, které objevil v Trenčansku. Botanisoval však mnoho, jak už vzpomenuto bylo, v Prešpurské stolici, mimo to i v Nitranské. Bystrozrak p. Holubyho vypátral však značný počet nových druhů, jinými botaniky přehlížených, zvlášť v obtížném a kritickém rodě ostru-žiníkův (Rubus), na př. ostražiník příjemný, dolomitový, podhradský, řešetlákový, měkký, Schnellerův atd. Na jeho počest jiní rostlinozpytci četné druhy po něm pojmenovali, na př. mátu Holubyho (Mentha Holubyana H. Braun), diviznu Holubyho (Verbas-cum Holubyanum Borbás). Z toho zřejmo, že Holuby na poli botaniky se nedopracoval, 'jakož obyčejně bývá, jen prostředních met, nýbrž samého vrcholu ostrým smyslem rozeznávacím. I po stránce lidového lékařství a lidového významu rostlinstva a lidového podání na Slovensku mnoho si všímal, jakož o tom svědčí četné a zajímavé články jeho ve Slovenských Pohladech a v Českém Lidu. Je velice řídkým úkazem naší doby, aby některý učenec v šťastných poměrech pracoval a vynikal v několika oborech; proto tím více podivujeme se všestrannosti a neobyčejné vyspělosti Josefa Holubyho, odkázaného na vlastní knihovničku. Práce, již