řejňovati v periodických listech. Přeji všecek zdar ku pokračování záslužného díla.«

F. K r e t z, redaktor a ředitel -Národop. musea v Uh. Hradišti.

*

»S opravdovou radostí čtu správu o obnovení Českého Lidu. Přeji ke vzkříšení hodně radosti ze života a hodně dlouhého věku.',<.

J. Svoboda, redaktor Selského archivu, Vel. Meziříčí.

y>Těším se již, že zase bude vycházeti můj milovaný Český Lid, na nějž jsme již tak dlouho čekali.<< B. Simonides, farář v Jamném u V. Beranova (Morava).

^Přihlašuji se s radostí za odběratelku nově vydávaného a obnoveného, pro mne tak cenného časopisu Český Lid ...« R. Pacholíkova, odborná učitelka, Prachatice.

Starší generace našeho vzdělanstva zná dobře známou slovenskou pohádku o dvanácti měsíčkách z veršovaného zpracování moravského básníka VI. Šťastného, otištěného také v prvních vydáních »Malé Slovesnosti« Bartoše-Bílého. Pohádka*) Němcové podle výkladu Tillova »je symbolickou látkou svou dosti vzácna« — a je »látkou i stilem nejumělečtější a nejkrásnější z povídek Němcovou zapsaných*. Němcová ji slyšela od své služky Marky z B. ÍJarmot, »vytvořila z vypravování své služky umělou povídku a tentokrát podařilo se jí v pravdě to, po čem již při psaní českých povídek tolik toužila, aby ,ducha národního skrz na skrze tak pojala' jako Erben. Stil v pravdě připomíná Erbena v jeho nejlepších povídkách, je však bližší lidovému cítění ...«

Slova Tillova jsou jistě správná; pohádka sama náleží skutečně k nejkrásnějším našim textům. Bude snad zajímati proto, jak text této pohádky vypadal před pěti sty lety. Náhodou se nám totiž prvotní forma této tradice dochovala u mistra Klare-ta, znamenitého učence doby Karlovy, jenž mimo veliký slovník