latinsko-český a několik drobnějších prací složil též veršovaný Astronomiář (rukopis jeho je datován r. 1366), v němž podáva naučení hvězdářskolékařská, jak bývala tehdy obvyklá. Po strane pridáva k svým veršům rozmanité doklady. Tak činí i vykládaje o měsíci únoru, jenž prý je velmi zimavý. K tomu dodává*) : »In Brundis legitur, quod quedam mulier misit filiam col-ligere fraga in mense Februo; que in trans silvam vidit XII ple-chaczuow residentes circum ignem. Quibus impendit ,bonum mane'. Et unus illorum: »Quid queris?« Ula respondit: »Colligo fra-ga«. Quibus Februus dixit: »Carpe«. Et illa tulit et portavit ma-tri et sic mirati šunt.«

Čili po česku: »V Brundech (? tak oba rukopisy) se čte, že jakás žena poslala dceru sbírat jahody v měsíci únoru. Ta všedši do lesa, spatřila dvanáct »plecháčuov« (plešatců, starců; Klaret tak častě ji do latinského textu vkládá české výrazy), sedících okolo ohně. Dala jim ,dobré jitro' (je tu patrno, že Klaret myslil patrně česky — ,dobrojtro') a jeden z nich: »Co hledáš?« (patrně asi Leden). Ona odpověděla: »Sbírám jahody.« Únor jim (tak rukopisy oba; asi místo: jí) řekl: »Trhej.« A ona vzala a donesla matce — a tak se divily.«

Dnes tato pohádka je — kromě rumunských a italských — známa ve versích slovenských, polských a maloruských; zprávu o nich podává r. 1913 Polívka v Bolteových x\nmerkungen k pohádkám bratří Grimmů (díl I, č. 13, str. 104—108); text Němcové, obecně známý, je kromě veršovaného zpracování Šťastného rozšířen též v překlade Wenzigově německém a Chodzkově francouzském. Zápis náš z r. 1366 jest ovšem ještě prostinký — ale je doložen na území českém (Klaret pocházel ze severovýchodních Čech) .a byl patrně, jak bohemikum a bohemismus svědčí, myšlen původně česky.

V čísle 1. ročníku XX. »Česk. Lidu«, spomína sa česká povera o »bílých plícech«. Na Slovensku som o bielych pľúcach