Předchozí 0044 Následující
str. 41

Otázky a odpovědi.

»Podkarpatská Rus?« (F. Z.) Ano, Č. L. vedie posavadního programu přibírá ke Slovensku také dnes naši Podkarpatskou Rus. Hlavní práci tu povede pí. Amálie Kožmínová, osvědčená autorka díla národopisného o P. R.

Dějiny podkovy sestavuji- Prosím, posílejte do Českého Lidu, do této rubriky, všecko, co se týká podkovy, její podoby, oby-čejův a pověr podkovářských, s nákresy její úpravy atd.

    Prof. Jan Soukup, Rakovník.

»Litoměřická.« Posavadní známé rukopisné texty i tištěné (»Zahrajte mi mou, Lito, Lito, Litoměřickou..,«) vypsal jsem si ze Zíbrtovy knihy Bibliografický přehled československých národních písní, Praha, 1895. Kdo zná píseň tu, všecky sloky, rozmanité nápěvy i pověsti o jejím vzniku?

    Artur Wiskoczil, vrchní f in. rada, Litoměřice.

Směs.

Staročeské koňské názvy podle jmen národů. Hřebec značilo starým Čechům: hříbátko. Nynější »hřebec« byl podle slovníků nejstarších (jejich vydání nákladem třetí třídy České Akademie chystá prof. dr. V. Flajšhans) jmenován Prus. Jak říkali koni nehřebci, zaznamenal Hájek z Liboěan ve své Kronice české 1541 (znovu právě vydávané od dra Flajšhanse nákladem České Akademie) k r. 1069. Vypráví obšírně (na 1. 133), jak Mathilda lombardská vyhnala nejapného ženicha Guelfa a dokládá: »Tak s hanbou Guelfo navrátil se do švábské země a přinesl svým Švábům věčnou hanbu. Protož Čechové kusému koni Šváb říkají.« Když potom dostali se na Moravu Valaši a obírali se koňařstvím, podle jejich zaměstnání při koňařství zaměnili Čechové název kusého koně (Šváb) za nynější, ustálený název Valach.    Č. Zíbrt.

Jak ihned zastavíš škytavku? Staročeské léčení lidové neznalo dnešních lékařských rad a prostředků proti mrzuté a znepokojující škytavce. Za to zaříkávaly babičky lekovačky škytku (»Šla škytavka přes moře, potkala tam Ěehoře ...«). Radily, aby skytající upřeně zadíval se na strop, aby rychle kousal cukr, aby se snažil polknouti ždibec soli, zrnko rozkousaného pepře, hřebíčku, jalovce atd. Rázně a hned zhojiti škytavku uměl třeboňský archivář Světecký (r. 1754). Rozepsal se o své zkušenosti: »'Škytavka jest věc a téměř nemoc každému člověku velmi dobře povědomá. I to povědomo jest, že mnohé smrt z ní měli. Proti tej


Předchozí   Následující