tentokráte povzbudila líspěchem těchto výstavek i lhostejné Čechy, kteří si začali vážiti podle vzoru moravského svérázné kultury lidové. Dnes opět Morava stojí v čele novému ruchu bu-ditelskému. Po všech heslech cizokrajných, po všech cizáckých -ismech pořádají, nedbajíce moderních úsměšků o »překonaném stanovisku«, na Moravě (velikou zásluhu má tu horlivý ředitel národopisného oddělení v Zemském museu v Brně, dr. Fr. Pospíšil) »roky«, národní slavnosti, jež znázorňují v uceleném kruhu výročních obyčejů starodávné slavnosti, hry, tance, výjevy, všecko v pravých pestrých krojích, s původními, prastarými písněmi, s hudbou starodávnou. Po »Slováckém roku« v Kyjově (1922), letos (1923) pořádán se zdarem »Hanácký rok« v Přerově, uchystán »Slezský rok« v Jablunkově a připravuje se celkový soubor z celé Moravy pod heslem »Moravský rok«. Vítáme s upřímnou radostí tyto záslužné snahy, přejeme z duše hojného zdaru, zveme všecky, kdož hledají v cizině zábavy a divadel, aby se chodili dívat, potěšit a posílit pohledem na tyto moravské a slezské slavnosti. Doufáme, že by se setkaly s účastí nemenší podobné slavnosti, znázorňující (ovšem již vybledlejší) svéráz českých obvodů národopisných. Tedy na shledanou na Chodském, Plzeňském, Blatském, Litomyšlském a Turnovském »roku«!... A což kdyby se ruch podobný rozvířil na Slovensku, dnes, bez jařma a útisku maďarských pout. To by byla nádhera a malebnost krojová, poklady posud ukryté a zanedbané, otevřené pak pro studium národopisce a kulturního historika! Prosím za zprávy o tomto ruchu a rád je uveřejním. — Moravských slavností týká se literatura: 1. »Slovácký rok«, Kyjov, 1922.2. Dr. Frant. Pospíšil, Almanach hanáckého roku, Přerov, 1923; Slávek Gregor a Vincek Železnéch, Selský den 19. srpna 1923 ve Slavkově, Slavkov, 1923; Józa Vachala, Lidový svéráz na slezské národopisné slavnosti v Jablunkově 26. srpna 1923, Jablunkov, 1923.