níků. Dějinám politickým, církevním, literárním a umění věnovalo se již příliš mnoho času, práce, sil, lidí, peněz, sbírek a časopisů. Vždyť sama historie našeho století 17. a 18. musí se skládati hlavně z těchto oborů. Co víme však pevného, jasného a širšího právě z dějin agrárních? A to se mstí nebo pomstí. Nevíme nic o svém starém družstevnictví. Nemáme nevyhnutelných srovnávacích hodnot, jež tolik poučují a prohlubují názory. Dnešní stadium těchto oborů lze karakterisovati všeobecně: jsme na počátku práce!

Možno mluviti tedy zatím pouze o jednotlivých horlivých pracovnících a jejich výkonech. Chci nyní pojednati především o zjevech význačnějších. Díla starší nebo menší chci toliko na konci sestaviti a oceniti.

Prof. Dr. Josef Šusta důmyslně započal, logicky obíraje se především kritikovi pramenů. Již r. 1898 vydal »Zur Geschichte und Politik der Urbarialaufzeichnungen« (Sitz. Berichte der Wiener Akadem. d. Wischensch., svazek 138). Je to cenný úvod do studia uřbářů vůbec, podávaje celkový přehled jich vzniku i vývoje jinde a u nás s kritickými i odbornými poznámkami.

Podobný ráz a účel mají také jiné dvě práce: Glossy k rožmberskému urbáři (Český Čas. Hist. XII., 1906) a Úroční rejstřík kláštera zlatokorunského (Český Čas. Hišt. XIII., 1907), články spolehlivé a vzorné, jak jsem se při své práci o podobné látce (Selský archiv, 1921) přesvědčil. Kancelářský rozbor byl tu na místě, ač ho nepokládám všudy za nutný.

Hospodářské dějiny byly opravdu Šustovou »první láskou vědeckou«, neboť již první a třetí ročník Ö. Čas. Hist. přináší jeho obsažné referáty o Grünbergovi (Zur Bauernbefreiung in Böhmen, Mähren und Schlesien) a o Jul. Lippertovi (Sozialgeschichte Böhmens).

R. 1909 vydal v Hist. Archivu Ges. Akademie (čís. 35) nejstarší náš světský důchodenský účet: Purkrabské účty panství novohradského 1390. Je to pečlivé vydání vzácného pramene pro naše nové obory historické s iivodem a zpracováním. Dodatkem k tomu jsou »Denáry purkrabských účtů novohradských« (Č. Č. H. XXII. 1916.), polemicky šťastné objasnění našich valutních poměrů před r. 1400 v jižních Čechách.

V »Obzoru národohospodářském« (XV., 1910) uveřejnil informativní studii »Archivy pro dějiny průmyslu a obchodu v Německu a u nás«.

Z dějin sociálních napsal: Otroctví a velkostatek v Čechách (Č. Č. H., 1905). I ten, kdo by tu se vším úplně nesouhlasil, přec jen nabude jasného obrazu sociálních poměrů v minulosti. O práci Pekařově podal referát ve »Vierteljahrsschrift für Wirt-