Nejvíce v advente těší se děti na sv. Mikuláše, kdy on sám chodí, nebo matičky. Sv. Mikuláš mívá v družině anděla, ďabělka a. sluhu; někdy si též sám vyjde. Za Mikuláše strojily se děvuchy z »přidek« (přástek), některý synek za ďabelka. Děti hájí, že po svatveěeru Mikuláš spouští se s nebe na věži a pak na zemi. Ve Slavkově u Opavy chodí Mikuláš a dvě Mikulášky přistrojené do bílých šatů a bílých karkul z mušelínu zhotovených a na hlavách posazených. Mikulášky zastávají úřad andělů, podělujíce děti. Mikuláš strojil se do biskupských šatů. Někde jezdil sv. Mikuláš na koni; areiť nebyl to kůň přirozený, nýbrž umělý. Sestrojil se ze dvou řešet. Jedna řícice dala se na předek a druhá na zad. Obě se pokryly, by jich nebylo viděti; zpředu se postavila nějaká konská hlava, k zadní řiěici připojil se ocas, a kůň byl stvořen. Mikuláš na koni míval větší družinu. (Posud jezdí na př. v Jarkovicích.) Když vjížděl do stavení, zamrsknul metelkou na okno, a sltižebník zazvonil. V jizbě volá na děti: »rykaj, rykaj!« Děti se modlí. Pak se ptá: »Poslúchajú vaši děti? Umis tež čitať, ličiť, katesmus'?« Uspokojí-li děti svatého, rozdá jim jabłek, pecek (sušeného ovoce), ořechů, bumbíků a jiných pas-kudů (pamlsků).

1. Jak čarovala babička Graeiková sítkem. V Petrovicíeh (u Hořic) žila osmdesátiletá babička Graeiková, vdova opuštěná, jako pensistka harrachovského dvora. Lidé k ní chodívali na radu, když jim někdo onemocněl, když se jim něco ztratilo. Stírala mze (souchotiny, úbytě), zažehnávala ústřele, pomáhala léčivými bylinami. Předměty ztracené a věci budoucí hledala a zkoumala hádáním se sítkem. Jednou byla všude jedna řeč, že bude konec světa. Čekali kometu. Babička, že tomu neuvěří, dokud se nepřesvědčí. Zašla do sousedství k šafáři ze dvora. Přinesla si síto a Nebeklíč (modlitby). Šafáře poslali do hospody, aby šel na mariáš; malého synka poslali spát. Babička dala na stůl síto, do něj švabachový Nebeklíč a do krajů zapíchla nůžky. Nad vším rozhodila štipec soli a něco říkala. Vyšla ven, snad aby viděla znamení na nebi a stále něco říkala. Když se vrátila, dokončila tajemné říkání. Uchopila nůžky na prsty a síto se otočilo, až padlo na zem. Babička zvedla síto a nahlédla do Nebeklíče. Úsměv jí zazářil na tváři. Dlouho něco potom s hospodyní šuškaly a opisovaly z Nebeklíče. Chlapec to na posteli všechno pozoroval. Vyšlo, že konec světa nebude a na vlas se to vyplnilo. Když se něco ztratilo, vzala babička malé