Předchozí 0139 Následující
str. 136

rem jim byl kroj bohatých měšťanů v Kremnici u Turč. sv. Martina na Slovensku, kde jablunkovští tehda v zlatých dolech pracovali. V měšťanském tak zv. »jackovském« kroji mohli choditi jen obyvatelé města Jablunkova a knížecí osady Purkrechtní čili Zámecké Bělé. Kroj byl již típlně odložen, teprv o letošní slezské národopisné slavnosti v Jablunkově z jednotlivých součástek pracně několik exemplářů složeno a tím budoucnosti »a-ehováno.

Pozn. red. Na obrázku vidíme milého a váženého spolupracovníka Českého Lidu, pořadatele slezských národopisných slavností, redaktora Jóži Vochalu s chotí Maryčkou v posledních dvou zachovaných měšťanských krojích jablunkovských.

Jarmila Skřivánková-Šimerková:

„Pěstoun moravský" r. 1862 o národopise plzeňském.

Pěstoun Moravský, vy chovatelský časopis z roku 1862, redakcí A. K. Vitáka, nákladem a tiskem Aug. Augusty v Litomyšli, uveřejnil zajímavou stať o plzeňském okolí. Pisatel rozhovořil se o rázovitých stavbách selských, o úpravě a zařízení vnitřním, o kroji mužském a ženském, o povaze lidu selského, jeho pracovitosti, zpěvumilovnosti, zbožnosti, smyslu pro pořádek. Velebí zdatnost tělesnou, pojící se s ušlechtilostí vnitřní. Zmiňuje se o řeči, která se liší od spisovného jazyka pouze tím, že klade souhlásky před samohlásky, jinak však že mluví každý sedlák čistěji než mnohý vzdělaný ve vysokých školách měšťák. Konec jest oslavou lidu selského, vůbec jeho žen a dcer, které uchovaly jasnou, plynnou řeč, podklad náš svatý, svým rodinám, z nichž vyšli naši nejlepší lidé, aby obrodili náš, národ a vedli jej k novým cílům, k volnosti, svobodě!

Jaký zájem a pozornost pisatelovu vzbudil kraj plzeňský, že v Litomyšli, vzdálené prostorem i zvyky, vzpomíná na Plzeňsko a srdečně se o něm rozepisuje! Časopis Pěstoun patří dnes ku velikým vzácnostem bibliotečním. Nikdo by v časopise, vydávaném v Litomyšli, nehledal národopisného obrázku z Plzeňska. Neváhám proto stať neznámého jinak spisovatele (L. J. IST.?) otisknouti doslova se svými poznámkami.

»České okolí Plzně a jeho obyvatelstvo«. Zpytatel zvyků a obyčejů bodrého lidu českého zajisté neopomine navštíviti starodávnou Plzeň a její okolí, a tu se mu zvláště jedna krajina zalíbí pro svůj zachovaný staročeský ráz, krajina to mezi Plzni, Eokycany a Kadnicí. Žádný snad kraj v Čechách nemá tak podivně smíšené obyvatelstvo, jako plzeňský; neboť několik ée-ských vesnic obstoupeno jest vesnicemi německými a zase na-


Předchozí   Následující