Předchozí 0151 Následující
str. 148

opatření. Co musí úbohej poddanej od pacholkův ověáckýoh vystát. Majíc oni od úředlníkův pro pomazánky ochrannou ruku, všudež, do posledního zahájenýho místečka vezenou, poslední kus trávy sedláku vypasou, ßekne-li sedlák co, jest od nich bit. Příkladů jest do hojnosti. Kudy se ovčí stádo přežene, tu se již hovězí dobytek nezastaví, dokud ovčí smrad s hojným deštěm se nespláohne. Na panství třeboňském okolo Zborová se spatřuje, že v lesních pasekách a svedených (zrušených) lesech, kudy se ovce pasou, žádnej les více neroste, i jinde, u Bošilee, u Nepla-chova, a to jak v pansikejeh, tak taky v selskejch příčinách a příležitostech. Obzvláště trpí úbohej poddanej největší škodu od dojného dobytka. Majíc ovčák a pozorujíc tu svého vlastního užitku mléčného, i do zahrad lidem jej vežene.

I jest na zachování poddaného vrchnosti více záleženo nežli na vovčínech. Když jest stříž, tu se žere a pije, to mistr (ovčá-cký) ze svého nedá, nýbrž podle starobylého obyčeje kornmissaři několik kusů dobytka mistrovi k jeho dílu a stříži prohlížejí a co správu mám, okolo 30 kusů. Co jest medle vrchnosti po takovém užitku, kterej se škodou a zkázou poddaného se dobejvá. Protož neuznávám za spravedlivý a hospodářskou věc to bjHi, leda v oněch místech, kde bez toho panskejch pastev dosti jest, že se jinak potřebovati nemohou. Kdyby tehdy na mej vůli bylo, všechny bych takové škodné ovčíny svedl (zrušil), z polí, co ovčáci užívají, sedláků, z ovčínů, bytů a domků pro řemeslníky a nádeníky bych nadělat nechal. Za to právo, co vrchnosti mají po gruntech poddáních pásti, poddaní by raděj nejakej úrok vrchnosti dali, co vhod a za spravedlivý by bylo. Panský past-višťata bych na luka nebo pole zdělal;, nebo jsou-li k tomu nehodící, lidem jakožto pastviště pod plat dal, anebo kde toho třeba jest, lesem zarost nechal a semením lesním zasel.

Pozorujíc při tom, co by tu na pivě ušlo, když by se lid ro7-množil a co úrokťív a platův za roboty, též jinších od poddaných užitkxiv, jistě mnohem více to vynášeti musí, nežli užitku čistého z ovčínů pochází. Ovčáci a pacholci by se mohli dát na ty nový živnosti, dobytek prodat, nebo mezi nové usedlý rozdělit, aby jej pomalu spláceli a tudy živnosti své dobrý začátek měli. A tu by taky luk novejm sedlákům a řemeslníkům znamenitě přibylo pod platy, které nyní pro ovčíny se klidí. A poněvadž systema český skrze novou usedlost v Čechách všechno jinší jest a sedlák ze všeho hojnou kontribucí dává, přijde snadno na to, že vrchnostem zapovědíno bude ovčíny míti a po sedlskejeh gruntech ovčí dobytky pásti. Prve poddanej z pastvišťat kontribucí nedával, jako nyní, tak tehdy pastvišťata sám má užívat, neboť v usedlosti nový se vrchnostem nevyjmulo po podacích gruntech pásti.


Předchozí   Následující