str. 155
zajímavé srovnávati údaje lidové s poznatky moderního badání přírodopisného. Rád uvítám upozornění na údaje v literatuře, ať odborné nebo belletristické nejstarší až nejnovější, lidová rčení, přísloví, pověry, písně, zvyky, názvy druhů, doklady archivní. Sem patří též zjištění, kde ve vlastních a místních jménech vyskytují se jména had, žába bud sama, nebo v obměně a spojení. Rovněž jsou-li ve znacích, symbolech, v oma-mentice živočichové tito vyobrazeni.
Miloš Záleský, Jindř. Hradec.
Ještěrka v útrobách lounského souseda Šebka r. 1579. Lounský letopisec Jan Mojžíš, jenž psal letopisy města Loun r. 1784 iv městském archivu v Lounech), zaznamenává na str. 229 zajímavý příběh o tom, kterak soused Šebek ze vsi Ranné nosil půl roku ve svém žaludku živou ještěrku. Stalo se to dle jeho udání někdy v r. 1579 a vypravování o divu tom kolovalo patrně po dlouhá léta v lidovém podání, až je Mojžíš zaznamenal písemně. Podávám jeho znění v doslovném přepise: »Šebestian Šebek soused ze vsi Ranny usnul na vinici, i vlezla do něho (maje hubu otevřenou) ještěrka na podzim před vína zhíráním. a byla v něm až téměř do středopostí. On nevěděl, co mu škodí, že jej žralo v břiše, až potom zachtělo se mu tuhého, jakž on jmenoval piva, neb vyleželého, a když se ho až do uzrání napil n Všetečků a donrů potom do Ranny šel. znechutilo se mu, a on jda proti rybníkům panským, vyvrátil to pivo, a s tím pivem taky tu ještěrku. Kteréž se on ulekl a stal co vopařenej, a hleděl na to, když odsud běžela, však nezabil jí v tom uleknutí, než pravil, že byla požloutlá a bez vocasu. Kůže na něm byla všecka flekovitá, někde co tolar, někde menší, a z toho tekla, voda s hnojem, a loupalo se tak ż něho a zase obnovovalo. Nechtěl s ním žádny obcovati, domnívaje se, že jest malomocný. Nyní jest tomu 10 let, jakž jí pozbyl, co oznámil v pondělí po Reminiscere 1579, zdráv byl, však pravil, že ještě mu někdy těžko bývá, než že dobře jí, pije a spí. Když s solí chléb jedl. nejspíš se upokojila. Když co od mléka jedl, bylo mu hůře, jej zralá. Když řídké pivo pil, nejlehčeji jemu bylo. Vide simile exemplum in Arte niedica infantium Ferrarii Lib. 2. Cap. 18. Folio 51. Karel Linhart.
Směs.
Staročeský trest zloděje jabłek. V Kutné Hoře byl r. 1562 chycen zloděj jabłek na činu či »skutkem postižen« a poněvadž po zahradách škodil, poručili páni »vésti jej k pranýři, těch jabłek a hrušek pokradených na hrdlo navázati a biřici, dopu-
|
