Lidové léčení na Doudlebsku a Podlešáeku. Kdybyste na otázku: Bolí tě hlava? přikývli, namítnou: Jdi do Plava, tam je bába, ta ti dá koření, pro hlavy bolení. Jdi do Habří, tam ti ho svaří, jdi do Lípy, tam ho vypí! Ovšem každý pacient, který by se chtěl tímto způsobem léčiti, byl by hoden politováni, neboť než by došel k té poslední vsi, potřeboval by jíti asi 4 hodiny cesty. Lidové lékařství, provozované po ochotnicku, má ještě nyní u nás v Pošumaví dobrou pověst. Za mého dětství kdo se obával oubytí, šel k bábě (K., H.), která jej přeměřila po délce a pak přes prsa. Nit, kterou měřila (byla bílá, režná), pak v ohni spálila. Sám jsem toho jako hoch zakusil.

Časopis »Naše Řeč« o »Českém Lidu«. Časopis pro vzdelaní a tříbení jazyka českého. Vydáva III. třída České Akademie věd a umění. Redakční rada: Václav Ertl, Emil Smetánka, Jaroslav Vlček, Josef Zubatý; ročník VII., č. 9. (nakl. Šolc a Šimáček, 1923), doporučuje Český Lid: »Po prestaA^ce skoro desítileté, způsobené válkou, začal opět vycházeti časopis Český Lid, redigovaný Dr. Č. Zíbrtem a vydávaný nakladatelstvím J. Svatka. Svému programu, obeznamovati čtenáře se životem lidu československého, s jeho obyčeji, pověrami, příslovími, kroji, uměním, písněmi a slavnostmi, zůstal věren i na své obnovené pouti. Český Lid nashromáždil ve svých 23 ročnících, před válkou vydaných, i veliké bohatství cenného materiálu jazykového a přispěl velmi platně k poznání československých nářečí, lidového názvosloví, prostonárodní etymologie atd. Také v prvním sešitě nového > ročníku, který právě vyšel, je několik příspěvků toho způsobu. Jarmila Skřivánková-Šimerková otiskuje řadu výrazů a zvláštností jazykových, které zachytila v Plzni a na Plzeňsku buď v rodinách měšťanských, anebo od osob z lidu, služebných, prodavaček atd. Je mezi nimi dosti slov nových, odjinud neznámých.«

Záznam o lidové mluvě r. 1754. Petr Světeeký v rukopise Arcana r. 1754 (z něhož podávám jeho návrhy na rozdělení půdy) na 1. 497 zapisuje zvláštnosti lidové řeči na Třeboňsku a Králo-hradecku pod názvem Copia verborum: »Syrovátka, to jest ona voda, která po dělání sejra zůstane, jmenuje se okolo Třeboně cabalka. Tvaroh s putrem neb čerstvým máslem, koprem nebo s vošlejchem (pórem) zmíchaný, jmenujem tady rozhtida. Huba, uši, nohy od zvěři neb svinského dobytka nebo od dobytka ho-