prolomena sdruženým oknem, opatřeným nahoře ochranným šindelovým přístřeškem, jehož účelem je kromě pěkného dekoračního účinku, ochrana okenního otvoru před deštěm, sněhem, větrem a jinou nepohodou. Loď je sklenuta zrcadlově a uzavřena na venek čtyřbokým komolým jehlancem, krytým šindelem, na který je nasazena kuželová stříška. Na západní straně má loď uvnitř kruchtu, která je dole lemována vyřezávanou lištou. Do lodi trčí z kruchty trám, na němž je zavěšen lustr. Od choru je loď oddělena obrazovou stěnou, tak zvaným ikonostasem.

»Babinec« v podvěží má plochý strop. Jeho zevní roubené stěny nejsou však pokryty šindelem, poněvadž je chrání před nepohodou mohutný přístřešek, z něhož vyrůstá šikmá věž. Dvéře do »babince« (je to vchod do »církve«) mají nadpraží profilované pozdně goticky. Jsou dekorovány hlavami hřebů. Od lodi jest oddělen »babinec« podle ustanovení řecko- východní církve malou přehradou. Věž se do vrchu zužuje. Ale její čtyři hlavní šikmé štenýře nejdou až od země, nýbrž spočívají dole na zvláštním otevřeném trámovém podkladě, který obepíná »babinec« a nese na třech stranách mohutný přístřešek, šindelem krytý.Ctyřboký komolý jehlan věže, v jehož nejvyšší části jsou umístěny zvony, je pokryt šindelem a nahoře pod střechou na všech čtyřech stranách oživen malebnými, bohatě profilovanými sluchovými okénky s přístřešky. Aby okénka byla ještě lépe kryta a chráněna, jsou upevněny po obou stranách otvorů vyřezávané desky. Na spodní čtvercovou věžovou konstrukci je bezprostředně nasazena kuželová stříška, lemovaná dole vyřezávanými prkny. Věž jest úplně samostatná. Mezi ní a střechou lodi jest umístěno dřevěné koryto, které odvádí dešťovou vodu.

Tročanská »cerkov« je sroubena ze dřeva hráněného, »tisového«, jak tam říkají lidově. Tis (modřín) roste rovně a štíhle, dosahuje veliké výšky o tenkém pni. Má pevné, tuhé dřevo veliké trvanlivosti, silně pryskyřnaté, vzdorující hnilobě a houbě.

Vnitřek »cerkve« jest osvětlen třemi okny; dvěma v choru, jedním sdruženj^m v lodi. Severní strana chrámu je bez oken. Tož vnitřek chrámu tone v posvátném pološeru. Pěknými světelnými dojmy působí okénko ve východní stěně choru. Kolečka, zasazená do dřevěných prutů, lámou vnikající světlo. Barevný prvek v tročanské »církvi« tvoří stříbřitá šeď šindelové krytiny zvenčí a četné, umělecko-historicky neobvykle zajímavé a důležité ikony (obrazy) uvnitř. Originální jest ikonostas, obrazová stěna, oddělující choř od lodi. Prostřední, tak zvaná »carská vrata«, jsou uzavřena prkenými, dvoukřídlovými, malovanými dveřmi. Obrazy ikonostasu jsou malovány z části na dřevě (Ukřivování), z části na plátně (apoštolove a proroci). Místo »svátků<