Předchozí 0198 Následující
str. 195

skrze klatek. Za nýty se užívá železný drát pérový, který se po zasazení utne těsně za tulajkou. Na to se rozklepávají hlavičky nýtku a část klátku, tulajku přečnívající, se ostrouhá, urašpluje. Poslední práce jest, že se ještě na »osélce« sežene »jehla« krňky, aby byla ostrá.

Za den zhotoví křivačkář 20—40 křiváků při celodenní pilné práci, má-li vše již připraveno. Hotoví se tři druhy: 1. nejmenší, zvané ovsáčky, 2. prostřední, zvané tucťáčky a 3. největší, zvané zajíčáky. Za kopu dostává od obchodníků 18 Kč. Z toho připadá asi 8 Kč na výlohy (za ocel, dřevo, uhlí) a na výdělek zbývá 10 Kč, odměna to třídenní pilné práce.

Ku výrobě křiváků druží se pověra: Když hotoví křivačkář jeden křivák jen po tu dobu, když slunce je na západě, t. j. když okrajem dolním dotkne se hory a než zase horní jeho okraj zajde, tu takovým křivákem, když nějaké zvíře podřeže, zůstane ležet hned, ani se nepohne. Strýc Zeťů udělal takej takový křivák a zanes' ho tetce Vilémce. Ta měla kohúta na zabití. Tož strýc mu řízli za hlavu a hned ho odhodil a kohút sa ani ncpohnúl. Když tetka Vilémka chcela křivák kupit, bylo ho strýcovi líto prodat a nechal si ho. Potem však sa bál, aby sa ním sám někdy nepořezal a radši ho ze strachu zahodil pryč.

Dr. Čeněk Zíbrt:

Staročeská ptačí řeč r. 1528.

V knize Eadda zhovadilých zvierat a ptactva k člověku, kterých by povah přirozenie jejich měl následovati a kterých se vystřéhati v zpravování života dobrého, s figurami, rytmem vydaná v Plzni r. 1528, na listě C 4 a další zaznamenává neznámý skladatel bezděky v pásmu líčení, jak zvířata všecka radí člověku, ohlas lidového podání o ptačí mluvě, která napodobí zpěv jednotlivých ptáků se vhodným naučením mravním.

1. Slavík v noci tuch, tuch, tuch, nebývaj, člověče, hluch. Když já v noci sladce spievam, tebe k témuž napomínám, aby Bohu ke cti spieval i jménu jeho chválu dával, jenž tebe od zlého chová, ve dne i v noci vostřiehá.

2. Laštovice: vidím, vidím, lenivého na úsvite budím, aby ráno z lože vstal, Pánu Bohu chválu vzdal, práce rukou následoval, tak své dítky obživoval.

3. Žežulka volá: kuku, kuku, na vospalého ráno tluku, aby byl spanie skrovného, zvlášť, ktož jest rodu slavného, jakož jsem já rodu ctného, šlechtičného, vladyčieho. Sama svých dětí nechovám, ale chůvy jim zjednávám. Protož jsem spanie skrov-


Předchozí   Následující