Kult sv. Antonína Paduánského v lidovém, podání. V C. L. XIV. str. 77. jest pojednání o úctě sv. Antonína poustevníka. Také sv. Antonín Paduánský Divotvůrce jest miláčkem našeho lidu československého. V Domažlicích slavila se pouť v kostele sv. Antonína na dolejším předměstí. Přišla procesí ze všech přifařených vesnic. Byl to den sváteční. Kostel bohužel byl rozbořen a pouti přestaly. Ale lieta k světci jest hluboce vkořeněna. Den 13. června jest sváteční den všech Antonínů a Antonií, jichž v Domažlicích velmi mnoho. V každé rodině, zvláště na předměstí dolejším a v okolí Domažlic měl některý člen jméno světcovo. Antonínové dva vynikli jako dobrodinci města, děkan Příhoda a dr. Steidl. Na den sv. Antonína každý návštěvník služeb Božích dává u nás Dia modlení »ke cti a chvále sv. Antonína Paduánského«. Ke sv. Antonínovi modlí se věřící, když ztratí nějakou věc. Na poděkování za nalezený předmět ke cti sv. Antonína Paduánského dávají sloužiti mši svatou. Celý oktáv svátku světcova jest požehnání, k němuž světla dávají ctitelé světcovi. Rozbořili kostelík výše jmenovaný r. 1911. Lid podnes věří, že trest Boží proto přišel na celý kraj, když brzy poi zrušení památné, šest set let staré svatyně u chudobince objevilo se na polích zhoubné množství hrabošů, kteří ničili úrodu. Hraboši byli prý metlou aa neúctu k světci Paduánskému.

»Strašidlo sv. Antonína, strašlivá potvora«. (M. K., D.) Pokud znám literaturu staročeskou, jediný křižovník Jan Karel Rohn zaznamenal zprávu o tomto podivném zjevu, vybá jeném, v knize Jmenovatel, aneb rozličných jmen oznamitel, v Praze, 1764, I. díl, str. 173. Vysvětluje uvedený český název, že to je zvíře potvorné, přirozenosti dvojaké, neboť hlavu má jako osel, ale tělo člověčí (doklady: Isidor, Adelin). Podle jiných má tělo koňské, hořejšek podoby lidské, avšak hrozný obličej, porostlý bodavými štětinami, hlavu celou rovněž štětinatoii a ruce schopné ke každému činu. Jak píše sv. Jeroným, viděl sv. Antonín na pomsti tento -poitvorný a strašidelný zjev. Nevěděl, bylo-li to stvoření ďábelské, nebo přírodou vytvořené. Vypravují mnozí, že netvor žije v končinách východních, jako jiná tamější podivná zvířata. Když někdo tohoto osličího neb koňského1 člověka pronásleduje, brání se »strašidlo sví. Antonína«, házejíc za sebe kamením a dřevem, klacky (doklad: Experimentator). Německý název uvádí Rohn: Der Kottald, ein Wumderthie-r«. — Jinde nikde není o tomto strašidelném zjevu s osličí, štětinatou hlavou psáno.