udrželo starých slezských tanců, které se tu tančívaly více a také déle, nežli kdekoliv v okolí. Zde v Sedlištích a sousedních Brusovicích udrželo se také hojně slezských lidových pěsniček, které byly vyhledávány od sběratelů. V Sedlištích udrželo se setrvačností i nelekání pastevců a několik jejich zpěvů, do nedávna také koledy.

Největší zásluhu o udržení slezských tanců, zpěvů a melodií v Sedlištích získala si stará sedlišťská kapela, lidově »banda« řečená. Sestávala z muzikantů ze Sedlišť a doplňovali ji hudebníci z Brusovic a Kaňovic. Vedl ji Sedlišťan Ondřej Fajkoš, který potom pronajal si hospodu v Brusovicích. Že hráli z paměti bez not, udržovali staré nápěvy písní a tanců, které takto uchovali až na naše časy. Po prvé hráli z not roku 1873, kdy na provodní neděli uspořádán v Sedlištích první koncert na slezské dědině, který vynesl 17 krejcarů čistého výtěžku. Ale pak zase hráli lidové slezské písně a tance. Jaké oblibě se hudebníci ze Sedliště těšili, svědčí dochovaný taneční pověvek:» Sedlišťská banda, to vám je švanda, muzyka až do rána.« Členové této oblíbené kapely, známé po celém okolí, byli Stanislav Stach, Anton Poledník, Šebesta, Čvanda, Těplík a jiní.

O něco dříve zaniknul v Sedlištích slezský lidový kroj. Avšak z líčení starších lidí a zachovaných jednotlivých kusů nebo součástí krojových je patrno, že se držel déle nežli v dědinách okolních. Za to růzmé zvyky a obyčeje svatební a výročních lidových slavností udržely se v Sedlištích hodně dlouho a vyznamenávaly se rázovitostí. Zejména svatby, krmáše (posvícení), poisedky a dožinky bývaly po stránce národopisné velmi zajímavé.

Ale staří nmzikanti z bandy Ondřeje Fajkoše i dohazovači a starosvatové z lidových svateb dávno vymřeli a s nimi zapomínaly se i staré tance, pěsničky, zvyky a obyčaje a byly by úplně zanikly, kdyby se věci nebyla chopila mladá generace nynějších Sedlišťanů, kteří se seskupili ve zvláštní spolek, pod jménem: »Slezské národopisné sdružení Sedlišťané«, jemuž dali program, jímž chtí národopisný svéráz Sedlišť, pokud se dá, zachrániti a na dále uchovati.

»Sedlišťané« zachytili veškeré staré slezské tance i písně, zachytili staré zvyky a obyčeje, které vesměs znovu nacvičili veškerým svým členstvem, skládajícím se z mladých lidí, hochů a děvuch sedlišťských, mezi něž přistoupila i mládež sousedních dědin Brusovic, Kaňovic a Leskovce, takže slezské národopisné sdružení »Sedlišťanů« má 200 členů. Jak »Sedlišťané« pracují, svědčí, že jejich vůdce má nasbíráno na 100 slezských tane vi, z nichž polovic »Sedlišťané« mají nacvičeno a tančí je u riiz-