Předchozí 0294 Následující
str. 291

zase rozběhli a za malou chvíli houbu přinesli. U lesníka ji měli a k uvedenému účelu ochotně propůjčili. Tak jsem tedy dosti pevný obvaz přiložil a za pochvalného hukotu diváků, stále ještě ve stejném počtu shromážděných, jsem nastoupil zpáteční cestu. Kněze s posledním pomazáním potkal jsem na kraji vesnice.

Celá tato příhoda měla dosti veselou dohru. Šel jsem ná-sledixjícího dne navštívit nemocnou zase. Den před tím jsem jí vložil na srdce, aby neopouštěla svého lože, dokud já neprojevím svůj souhlas. Avšak když jsem do světničky, nemocné náležející, vkročil, nebylo nemocné zde. Vylezla po vysokém žebříku na půdu a tam cosi kutila. Výstup po' žebříku byl pravým akrobatickým kouskem, ale nemocné se nepřihodilo nic zlého.

Jóža V ochata:

Sedlišťané.

Slezské národopisné sdružení a jeho snahy po zachování slezského svérázu českého Těšínská.

Zobci českého západního Těšínská, kde se udržely poslední aspoň sporé zbytky lidového slezského svérázu a národopisných zvláštností, byly až do nedávna Sedliště u Frýdku, starobylá slezská dědina s pěknými tradicemi ze selského a národního života. Kdysi se obyvatelé Sedlišť těšili i jistým svobodám, v obci bylo 12 selských volenství, t. j. svobodných statků, sproštěných robot na panském. Když z Pešatovského volenství panství frýdecké vytvořilo dvorec, postavili si Sedlišťané hlavy a na dvorci odmítli konati roboty. Za stodolou tohoto někdejšího volenství A^znikl dřevěný kostelíček, který tu již r. 1447 stál. Byl kostelíčkem českobratrským a evangelickým až do třicetileté války. Ač byl dvakráte přestavěn, udržel rázovitou podobu až do dnešního dne.

Památnou budovou pro Sedlišťany je stará hospoda »na íojství«, též »u veselého rolníka« řečená, kde roku 1714 vůdce slezských »zbojníků« a selského odboje proti utiskovatelům lidu Ondráš Šebesta, »pán Lysé Hory«, zpíval a tančil »Hajduka« se švarnou šenkýřkou, zatím co jeho druh Juráš s ostatními tovaryši »mstili křivdy« na sedlišťském fojtovi. Však na památku tento Ondrášův tanec »Hajduk« i s písničkou: »U fojtova dv orka, železná záporka, hoj caj cum!« udržel se v Sedlištích až po naše dny. V tomto směru Sedliště byly dlouho známy jako středisko národopisných zvláštností. Nejdéle a co nejvíce se tu


Předchozí   Následující