maří dostal nocleh i zaopatření s jinými chudými poutníky v síni chrámové. Pohoštěn ještě cizím pánem, který se ho ujial, uštvaného přepadem arabským, a doprovodil k Samaří.

S kupeckou karavanou přichází konečně do Jerusalema. Ubytován v poutníčkem domě na doporučení Víta Fikulky z Libanonu, kde každý putující po celý měsíc se směl zdržovati. Soustavně v nábožném zaníceni prochází všechna posvátná místa. Hlavně a nejčastěji navštěvuje Boží Hrob. Neopomíná projíti zahradu (fetsemiatnskou, vystoupiti na horu Olivetskou. Na den Narození Páně přichází ještě s jedním »Illyrern« do Betléma. Františkáni vlídně je přijali a pamětihodnosti ochotně ukázali. Bratří z konventu přiměli je k zdržení, i slavili společně Narození Páně. Poohlédnuvše se po- okolí, vracejí se náhodní souputníci opět do Jerusalema, V postní čas chodí po stopách Kristova života. Mezi velikonocemi a letnicemi putovnlci navštívili Jericho, poušť, kde sv. Jan, předchůdce Páně, kázal. Došli k Jordánu, kde Krista křtil, ke zbytkům Sodomy a Gomorrhy, k Mrtvému moři. Na letnice účastní se slavností nádherných na Sioně. Turecká vláda dovolila totiž v ty dny, aby v chrámě tamějším mohli křesťané míti slavné mše, kázání i požehnání.

Po svátcích odebírá se Žvejkal s karavanou židovskou do Hebronu. »Obezřel« místa, kde Abraham hostil tři anděly, kde se Sára narodila a j. Vrací se do Jerusalema, ale velké vedro překáží v práci.

Nastupuje cestu s karavanou do Egypta. Vyčkává v Jaffě vhodné lodi, kteroii se plaví do Kaira. Podíval se až k pyramidám, při čemž, vedle leg-endy o útěku sv. Kodiny, nezapomíná, že v těch místech dlel Napoleon. Ušed opět šťastně vydě-račným nástrahám kteréhos Araba a pohoštěn dvěma učenými Francouzi, vrací se do Kaira. Plaví se do Alexandrie. Cestou lituje černých otroků, jichž náklad jeho loď přibrala. V Alexandrii, vlídně častován po osm. dní v klášteře sv. Františka, prohlíží si sloup Pompejův, vyhlášený za div světa. Prochází starým městem a podivuje se nuzným, bídným přístřeším cikánů. Korábem obchodním s dalmátskym kapitánem 23. července vyjel a 5. října zakotvil v Terstu. Již bez nehody putuje dále pěšky Žvejkal přes Štýrský Hradec a Vídeň do Prahy, kam se vrací na sv. Barboru ve 4 hodiny odpoledne r. 1833... Po tolika dojmech, milých i krutých, po tolika nebezpečích, z nichž věru podivuhodně šťastně vždy vyvázl a při nichž nalezl vedle zlých ošemetníků a lupičů také tolik dobrých lidí a mnoho krajanů, kteří se ho v strázních samaritánsky ujímali a pomohli mu k další pouti.